Mám kamaráda, který mě pravidelně zásobuje haldou vtipných meilů.
Určitě to znáte všichni – alespoň v mém okolí každý má někoho, kdo mu plní meilovou schránku vtipnými obrázky, či zajímavými soubory. Záleží na vkusu každého jedince, jak s těmito meily zachází - u mě to vychází tak, že zhruba 20% z nich stojí za to, aby se člověk prokousával těmi ostatními.
Nedávno mi přišlo video s názvem „Nová doba – nové šaty“. Chtěl jsem ho k tomuto článku přiložit, ale bohužel je moc velké, takže musím chvíli popisovat: Na přehlídkovém molu stojí modelka …. Zahalená od krku k patám do něčeho chlupatého. V první chvíli jsem očekával informaci, že šaty jsou vyrobené z nějakého úžasného materiálu (třeba recyklovaného jaderného odpadu, nebo tak nějak) a že budeme svědkem jejich výroby, ovšem další průběh videa mi vyrazil dech: Aniž by se modelka jakkoliv pohnula, najednou se model začal měnit – zipy se postupně rozjely, objevil se výstřih, z toho, co obepínalo krk, se stal límec, sukně se nařasila a zkrátila. Dalším modelkám se postupně měnily délky sukní, upnuté tvary na vzdušné a naopak, šaty poskládané z malých kostiček měnily barvy, klobouk s širokou krempou se změnil na slušivý čepec se závojem
Oblečení, které se přizpůsobuje situaci, není úplně nová myšlenka. Autoři Sci-fi už párkrát pro své hrdiny použili skafandry, či uniformy s automatickým přilnutím k tělu svého nositele. A pokud se dobře pamatuji, tak i ve dvojce kultovního „Návratu do budoucnosti“ nosil syn hlavního hrdiny bundu, s nastavovatelnou délkou rukávů.
Ukázal jsem video kolegům a nenapadlo nás nic lepšího, že domýšlet praktická využití. Nejprve tedy čistě pro automatické pohodlí nositele: teploměr v bundě, jakmile venkovní teplota klesne pod určitou hodnotu, tak se bunda zapne. Pro exkluzivní variantu by mohla mít v sobě zabudované i vyhřívání. Čidlo deště – jakmile je detekována vlhkost, zatáhne se kapuce, případně se vysune igelitová pláštěnka.
Postupem času jsme samozřejmě dospěli k něčemu zajímavějšímu - totiž k ženám: představte si děvče zahalené v maxisukni až po kotníky. Ale v tom mikrokamera zahlédne atraktivního mladíka – než ten dorazí na dohled, sukně se vytáhne nad kolena, výstřih odhalí bujný dekolt, obnaží se ramínka… Kolegyně poslouchala naše fantazírování a dodala ženský pohled na věc: kamera je na houby, atraktivita u chlapa není jenom o vzhledu (a to nemluvím, o tom že by to určitě programoval chlap). To by taky mohlo dopadnout tak že by okolo zahalené dívky mohl proběhnout bez pošimnutí Belmondo a na kdejakého tuctového ušouna, který se zrovna náhodou vešel do nějakých norem, by nebohé děvče vystrkovalo své vnady - To chce vnímat pocity své nositelky... takže snímat tlak, nebo stav endorfinů v krvi!
Nakonec jsme skončili u úskalí, které tenhle nápad přináší - rozbitý teploměru, způsobující, že bunda nejde rozepnout, ani když uvězněný nešťastník zajde do vytopené místnosti, či pláštěnka spuštěná v létě, kdy detekovaná vlhkost byla ve skutečnosti čelo orosené kapičkami potu... To vše by byla docela legrace oproti tomu, kdyby se například mladé dívce během ostré hádky s ošklivější nadřízenou rozepl dekolt až k pasu, protože míra jejího rozčilení by přesáhla určitou mez. Tohle bude ještě třeba pořádně vychytat, než se to objeví na trhu... :-)
