Americká armáda si špičky teroristické sítě Al Káida označovala podle karet. Když vidím, co děje v České republice, mám pocit, že u nás mají trumfové eso hospodští.
Tažení proti nim totiž začíná připomínat neslavně proslulý džihád. Přichází jedna rána přes nohy za druhou. O tom, jakou zátěž pro provozovatele restaurací a klubů znamená elektronická evidence tržeb, už byly popsány stohy papíru. Ministr Babiš si ji ovšem pochvaluje, stejně jako bonzácký web, který bohužel v některých lidech probouzí ty nejnižší pudy. Najde se dost takových, kteří jen tak pro legraci rádi jinému zavaří.
Aby toho nebylo málo, přichází protikuřácký zákon se všemi svými nuancemi. Sama jsem nekuřačka, ale chápu, že pro řadu lidí je právě hospoda či klub místem, kde si dají svůj oblíbený nápoj a k němu cigaretu nebo doutník. A ti, kterým kouř vadí, jdou zkrátka do nekuřáckého podniku, jsou jich už dnes spousty. Postaral se o to trh, poptávku následovala nabídka. To ale milovníkům regulace nestačilo. Takže už brzy budeme svědky toho, jak se kuřáci shlukují před restauracemi, bary a kluby, což bude zase, zejména v nočních hodinách, otravovat život lidem bydlícím v okolí.
Samotná regulace kouření mi vlastně nevadí, chápu zdravotní dopady. Co mi však vadí, je celý obsah zmíněného zákona, podle nějž mají hospodští například určovat, kdo už je podnapilý. Takovému člověku bude totiž pod hrozbou sankcí zakázáno prodat alkohol. Každý, kdo někdy byl v nočních hodinách v plné restauraci, baru či klubu, mi musí dát za pravdu, že chtít něco takového po obsluze je doslova výsměch. Obdobně směšná mi přijde možnost kontroly. Tenhle pán jen hlasitě mluví, ještě snese dva panáky, ovšem tamta paní už hůře artikuluje, takže za to malé pivo, které jste jí dali, vypíšeme pokutičku. Je to naprosto absurdní.
A bylo by to snad i legrační, kdyby ovšem nešlo o vážnou věc. Hospodští se stali nesmyslným terčem, z čehož mají někteří i škodolibou radost. Ta je možná přejde v okamžiku, kdy zjistí, že je v hospodách a klubech všechno dražší, nebo jsou dokonce zavřené. Jiní se ale nejspíš proberou až v okamžiku, kdy se podobný útok povede i na ně nebo na jejich kamarády. Jde o totiž o princip. Džihád vůči hospodským je současně džihádem vůči svobodě. A s jídlem roste chuť, takže když už někdo s okrajováním svobody začal, bude pokračovat tak daleko, jak jen to bude možné.
