Běžní Pražané sice asi každodenně řeší spíše jiné problémy, to ale neznamená, že si problém nelicencovaných průvodců nezaslouží pozornost. A hlavně řešení. Já se o něj snažím všemi silami, proto se k tématu vracím i ve svém blogu.
Jde totiž hned o několik problémů v jednom. Trpí licencovaní průvodci, kteří procházejí školeními, vzdělávají se, a své výdělky řádně daní. Nelicencovaní „kolegové“jsou pro ně logicky nekalou konkurencí. Trpí samozřejmě i veřejné rozpočty, protože nelicencovaní průvodci berou od turistů peníze v hotovosti a v drtivé většině nedaní ani korunu. A v neposlední řadě trpí pověst Prahy a turisté. Průvodci bez kvalifikace jim totiž prohlídkách hlavního města říkají často zkreslené nebo dokonce nepravdivé informace.
Přesto si mohou dobře vydělat. Umožňuje jim to novela živnostenského zákona z roku 2008, podle níž se průvodcovská činnost změnila z živnosti vázané na volnou. Pro její provozování tak není stanovena žádná úroveň odborných znalostí, stačí získat pouze živnostenské oprávnění.
V rámci své pozice předsedkyně kontrolního výboru magistrátu bojuji za změnu. Považuju za správné a nutné, aby se průvodcovská činnost stala opět živností vázanou. Problém je, že narážíme buď na laxnost, jako v případě Ministerstva pro místní rozvoj, nebo dokonce nechuť ke změně, jako v případě Tomia Okamury v Poslanecké sněmovně. Proč se zrovna pan Okamura změně tak vehementně brání, by mělo být námětem pro otázky novinářů. Napovím, že kromě podnikání v politice se věnuje i oblasti cestovního ruchu.
Mým cílem je proto vytvořit městskou vyhlášku, podle níž by mohli provádět turisty v pražské památkové rezervaci zařazené do UNESCO pouze licencovaní průvodci. Pevně věřím, že by se to mohlo povést ještě letos. Udělám pro to vše, co bude v mých silách.
