Novoroční projev starosty Prahy 1 Čižinského byl i přes „silnou konkurenci“ tím nejhorším projevem, který kdy spatřil světlo světa. Větší problém ale je, že je Čižinský nejhorším starostou v historii.
Je až neuvěřitelné, že Pavel Čižinský v projevu řekl spoustu slov o tom, jak je nejdůležitější diskuse, otevřenost a respekt jiných názorů. V politické praxi však celý rok na radnici dělal pravý opak. Diskusi odmítal, jiné názory nejen, že nerespektuje, ale nechce je ani poslouchat. Jakýkoli jiný názor označuje šmahem za jakýsi návrat starých pořádků. Zjevně nedokáže pochopit, že zdaleka ne všichni lidé sdílejí jeho vidění světa, které symbolizuje snaha o zákazy všeho druhu. Zjevně mu vadí lidé, kteří chtějí zachovat svobodu podnikání či například volbu osobní mobility.
Radnice Prahy 1 se pod jeho vedením stala místem absolutního chaosu, nefunkčnosti a současně spousty malých domů pro nejrůznější kamarády a známé v podobě kšeftíků či desítek nových placených pozic pro všelijaké asistenty, kteří pobírají peníze do té doby nevídané. Mimo jiné to popsal i člen Rady David Bodeček (Piráti), který veřejně přiznal, že úřad absolutně nefunguje.
Pavel Čižinský ve svém novoročním projevu hrůzy zároveň zřejmě jakousi nešťastnou náhodou zapomněl zmínit své téma číslo 1, které mu vyhrálo volby. Vzpomínáte, jak před volbami hlásal, že zachrání Nemocnici Na Františku? Vlastně se ani nedivím, že o ni v projevu radši nemluvil. Musel by totiž buď neskutečně lhát, nebo naopak přiznat, že záchrana v jeho podání znamená odevzdání nemocnice hlavnímu městu (a tím neuvěřitelné zmaření miliardových investic Prahy 1) a současně absolutní neschopnost svou i kolegyně radní hlavního města Johnové (překvapivě taky Praha sobě), kvůli které je dosavadní proces převodu naprostým fiaskem.
S Pavlem Čižinským se názorově neshodnu téměř na ničem. To mi ale v principu nevadí, o tom je demokracie. Její součástí je ale rovněž legitimní proces návrhu na odvolání starosty a radních, ke kterému doufám dojde na zastupitelstvu 14. ledna. Praha 1 si nezaslouží koště, které nemete, a když už, tak pouze pod sebe a své kamarádíčky.
