Peníze charakter nekazí, ale odhalují. Říká se. Věřte mi, skutečně si nemyslím, že toto rčení platí o majetných podnikajících osobách paušálně.
Napadá mě ale, že to platí o boháčích, kteří se nějakým způsobem skamarádí s Hnutím ANO. Jako by kontakt s tímto politicko-podnikatelským uskupením způsoboval brainwashing zdravého selského rozumu. Jako by to byl nějaký virus.
Jiří Hlavatý, zakladatel a majitel továrny Juta, úspěch svůj i své firmy budoval od základů. Krok za krokem. Stará se o své zaměstnance i celý region, ve kterém působí. Vstoupil ale jako nestraník na kandidátku shora zmiňovaného hnutí do parlamentních voleb. Uspěl a z téměř nevolitelného místa se poslancem skutečně stal. Jeho reakce byla pro mnohé překvapením. Jestliže budu volně parafrázovat, pak zněla tak, že „jde o podraz, nevěděl jsem, že přijdu o mandát senátora, to je jak za komunistů, já nechci být poslance a doplňovací volby ať zaplatí těch 4.800 lidí, kteří mě kroužkovali… To je přeci Bratru nějakých pět miliónů korun. To je přeci faul.“
Volič není žádná loutka, jak se ukázalo. Použil na tento „virus“ medicínu v podobě hlasovacího lístku. I v případě lidovců už tuto „léčbu“ také v řadě případů použil. A tento fakt mě stále a znovu učí pokoře. Doufám.
