Za několik dní půjdeme vystavit účet odcházející vládě. Rozhodneme o naší budoucnosti. Je na nás, jestli chceme být zadluženou neperspektivní zemí, kde vydělávají jen ti mocní a bez charakterní.
Je to totiž volba mezi jistotou nedostatku a cestou k prosperitě, protože nám čtyři roky vládne naprosto nekompetentní sestava. Projevilo se to v chaosu, díky kterému zbytečně zemřeli lidé během covidové krize. Projevilo se to v tutlání vlastních chyb, jako při nevyšetření přírodní katastrofy na řece Bečvě, za kterou nikdo nebyl potrestán. Projevilo se to v chátrání naší infrastruktury, kdy nejen, že nebyly dokončeny slibované dálnice a vlaky jezdí pomaleji než za císaře pána. Celý ten zmatek a amatérismus vrcholí právě nyní, kdy inflace a drahota luxuje peněženky každého z nás a úspory tvrdě ušetřených peněz mizí rychleji než vládní sliby.
Změna je možná. Lze ji vystavět na dvou předpokladech: jiných hodnotách a jiných lidech, kteří je společně vyznávají. My křesťanští demokraté máme tu výhodu, že o hodnotách nemusíme mluvit, protože je žijeme. Je to naše víra v tisíciletou křesťanskou tradici, která postupně vytvořila z Evropy bezpečné a prosperující místo. Svobodná výměna myšlenek, důvěra v aktivitu člověka, který sám ví nejlépe, jak pečovat o svoji rodinu i svoje peníze, budování nezávislých institucí, které dokáží jedince ochránit před vlivem mocných, solidarita s těmi, kteří neměli v životě tolik štěstí a možností. To jsou jen některé základní principy, na kterých byla založena naše politika. Chceme je vrátit do správy země. Protože naše společná vlast je víc než jedna firma, společný zájem víc, než zisk jednoho chytráka a schopnost domluvit se na společné cestě je potřebnější než likvidace protivníků.
Vláda se má starat především o bezpečí a prosperitu obyvatel. Nežijeme v bezpečnější zemi než před čtyřmi lety. Neschopností domluvy jsme ztratili důvěru spojenců. Vláda obrací zrak k zemím, které nemají s našimi zájmy mnoho společného, které patří k jinému kulturnímu okruhu a nepřejí si klid a úspěch České republiky. O prosperitě nemůže být ani řeč. Současní majitelé moci nedokázali využít kreativitu a nasazení podnikatelů. Naopak obojí ničili množstvím nesmyslných úředních omezování. Živnostníci jsou pro ně zbytečná skupina lidí, která jen brání jejich monopolu na byznys i politiku. Státní správa přibrala více lidí než má třeba takové město Kolín i s nemluvňaty, ale na její schopnosti lépe a moderněji spravovat zemi a vycházet vstříc potřebám lidí to není vidět. Není to chybou těch úředníků. V atmosféře strachu a při nekompetentním rozhodování se nedá dobře pracovat.
Vláda byla a nadále chce být závislá na podpoře svobodě nepřejícných stran: komunistů a extrémistů. To má samozřejmě vliv na naši národní bezpečnost. Díky komunistům ovládajícím rozhodování premiéra nemá naše armáda prostředky, které potřebuje k obraně země. Vláda se neopřela o síly, které si přejí silnou a nezávislou Českou republiku. Hrozí, že se situace ještě zhorší. Oni nás před žádnými migranty neochrání. Nemají politiku postavenou na hodnotách, které jediné mohou naši bezpečnost zaručit. Parafrázujeme-li Karla Havlíčka Borovského, tak jim Pán Bůh všeliké to vlastenčení z huby do rukou vraziti neráčil.
Potřebujeme vládu schopnou postavit se skutečným problémům současnosti. A že jich není málo. Vládu, která bude myslet na bohatství a bezpečnost občanů, ne na příliv dotací do jednoho holdingu. Společnou vládu lidí, kteří to myslí dobře s Čechami, Moravou a Slezskem. Je nás hodně, kteří takto přemýšlíme. Společně toho můžeme dosáhnout. Hodně lidí se prý rozhoduje o své volbě na poslední chvíli. Zkuste prosím oslovit své rodiče, sousedy, přátele. Těch pár hodin věnovaných společné budoucnosti za to stojí. Hodně štěstí a přijďte k volbám. Je to důležité.
