Je fajn mít nějaké suroviny. Natož takové, o kterých dnes všichni tvrdí, že jsou strategické. Takové lithium je nejen strategickou surovinou, jak se zdá, ale také třaskavým soudkem politického prachu.
Andrej Babiš vykřikuje, že memorandum o jeho těžbě, které podepsal v minulém volebním období ministr legitimní vlády je „nulitní“. Byť Sněmovna následně vyzvala vládu k jeho zrušení a toho se také pan A. B. dovolává. (Pominu, že najednou je Sněmovna tím pravým rozhodovacím objektivní orgánem, na cochcárnu zapomenuto.) Přes toto všechno je tento dokument platný. Byť podepsaný s australskou firmou údajně se sídlem v daňovém ráji. Jeho potenciální vypovězení bude, ne že ne, způsobovat jedině problémy.
A tady vidím raracha, který z prohlášení pana premiéra (v demisi) k této „kauze“ vystrkuje kopýtko. Na jedné straně brojí proti australským těžařům, na stranách druhých a třetích mluví o tom, že „zná zahraniční firmy, které by chtěly lithium v Čechách těžit“. Zmínil se bez bližších podrobností o „belgické“ a „jihokorejské“ společnosti. Tu posledně zmiňovanou dokonce požádal, zda „nemá nějaké technologie“. Určitě to A. B. myslí křišťálově čistě a neposlouchá raracha našeptávajícího mu: „Andreji, z byznysu s Australany nic nekápne, ale ti ostatní…, ti vypadají nadějněji!“ Fuj tajbl, určitě se ale mýlím!
