Máma není genderově neutrální!

Několik desítek lidí na internetu „pohoršila“ dětská říkanka básníka a spisovatele Jiřího Žáčka a je z toho pozdvižení na vsi.

Dokonce ministerstvu školství stojí za to, aby se jí zabývala a vydala stanovisko, že „báseň není zcela genderově neutrální, ale podle něj záleží hlavně na výkladu učitele, který by to měl žákům ozřejmit“. Má paní učitelka či pan učitel svým žákům „neutrálně ozřejmit“, že děti nosí čáp? Nejlépe hermafroditní? A o co přesně jde? Dovolím si verše pana Žáčka ocitovat: „K čemu jsou holky na světě? Aby z nich byly maminky, aby se pěkně usmály na toho, kdo je malinký. Aby nás měl kdo pohladit a povědět nám pohádku. Proto jsou tady maminky, aby náš svět byl v pořádku."

Při sledování polemiky nad těmito řádky jsem si málem ukroutil hlavu, jak jsem s ní dlouhou dobu vrtěl a brumlal si něco ve smyslu, „…Pane Bože do čeho jsi duši dal“. Já z nich naopak vnímám projevy lásky, zázemí a pohody… Mámy jsou přece úžasné a s nadsázkou jsou pro mě „institucí rodinného štěstí a pohody“. Experimenty a hrátky s jakýmsi „genderově vyváženým“ třetím pohlavím jsou cestou do pekel.