Diskusi Mirka Topolánka a Vladimíra Špidly v OVM jsem si tentokrát nenechal ujít.Jasně se ukázalo, že Špidla zůstává na idealistických pozicích, zatímco Topolánek popisuje evropskou situaci v souladu s tím, co se doopravdy děje.
Mirek Topolánek a Vladimír Špidla se setkali v Otázkách Václava Moravce na ČT24 v neděli 9. 10. 2016. Hlavními tématy jejich diskuse byly jednak výsledky voleb do krajských zastupitelstev a poté situace v Evropě a budoucnost EU.
Špidla, který byl právě díky neúspěchu své strany v krajských volbách 2004 vykopnut z pozice předsedy vlády „vzhůru do Bruselu“, opět přesvědčivě prokázal svou oddanost další integraci v EU. To se zejména ukázalo při hodnocení situace EU po Brexitu. Špidla si zaprorokoval, že právě Brexit povede k užší integraci v eurozóně.
Topolánek velmi přesvědčivě popsal současnou evropskou situaci včetně té v Česku a částečně i v USA jako další a další posilování politiky „více státu“. Na příkladu politiky současné české vlády ukázal, jak přijímaná opatření postupně likvidují střední podnikatelský stav a nahrávají velkým korporacím. To vyhovuje jak ČSSD, neboť právě ta podporuje velké korporace s podílem státu, i ANO, protože vládní opatření pomáhají i velkým privátním korporacím jakou je Agrofert. Tato politika pak vede k růstu ekonomické závislosti občanů na státu, kdy výměnou za svobodu získávají státem garantované „jistoty“.
V otázce budoucnosti EU považuje Topolánek současné fungování EU za „nereformovatelné“. Podle něj je nutné vrátit se dokonce před tak zvané Maastrichtské dohody a vrátit národním státům pravomoci, které jim právě Maastricht vzal.
Špidla naopak věří v to, že EU „přežije“ současnou krizi a podle něj by rozpad EU mohl v krajním případě vést až k válce na evropském kontinentu. Současnou migrační krizi považuje za nezvládnutou právě proto, že hranice tak zvaného schengenského prostoru jsou zabezpečovány národními státy a pokud ostraha těchto hranic národními státy selže, nemá EU možnost jak situaci napravit. Právě proto je podle něj nutné posílit roli centra a převést tyto kompetence do pravomoci Evropské komise a Evropské rady. Zde se Špidla projevuje jako pravý socialista. Opak je přitom pravdou. Pokud státy jako Řecko či Itálie „selhávají“ v ochraně svých a současně schengenských hranic, je to proto, že se spoléhají na to, že si EU s migranty „poradí“, třeba systémem kvót. Pokud by si tyto státy byly vědomy toho, že se musí o bezpečnost ve své zemi postarat především samy, už dávno by zavedly taková opatření, aby se ekonomičtí migranti vraceli tam, odkud přišli. Mimochodem, například Španělsko takovou ostrahu svých hranic již delší čas provozuje a tudíž neslýcháme nic o tom, že by problém ekonomické migrace existoval ve Španělsku.
Jednoznačným vítězem polední diskuse v OVM se tak podle mého názoru stal Mirek Topolánek. Je velká škoda, že díky ne vždy jasnozřivému přístupu k médiím musel Topolánek odstoupit před volbami do poslanecké sněmovny v roce 2010 z postu předsedy ODS a byl nahrazen „slušným“ Petrem Nečasem. Jak to dopadlo dnes všichni víme.
