Veřejná prohlášení senátorů ČSSD o tom, že jsou z „principiálních důvodů“ proti koalici ANO a ČSSD, mají jeden jediný motiv. Páni senátoři stojí před obhajobou svého mandátu a obávají se volebního debaklu.
ČSSD ve volbách do poslanecké sněmovny dopadla tak jak dopadla. Nepomohlo jí ani Čapí hnízdo a dovedení této kauzy do stadia trestního stíhání. Jen naprosto neinformovaný člověk nechápe nebo „neví“, proč je z kriminalizace Andreje Babiše viněna ČSSD. Senátor Jiří Dienstbier, který stále naplno hraje s kartami, které ČSSD prohrály volby, je jedním z nejhlasitějších odpůrců koalice ANO a ČSSD. Další senátor, Petr Vícha, předseda senátorského klubu, zase jako „zásadní problém“ vidí podporu koaliční vlády ANO a ČSSD od komunistů. Poté, co jeho strana kolaborovala s komunisty již v časech Jiřího Paroubka v éře tak zvaného volebního patu.
Ve skutečnosti realita, která nejvíce děsí pány senátory za ČSSD, se jmenuje senátní volby na podzim letošního roku. V roce 2012, tj. před 6 lety, ČSSD ve volbách výborně zabodovala. Z 27 obvodů, v nichž se volil nový senátor, jich ČSSD do senátu prosadila nejvíce ze všech stran, a to 11 senátorů. Těm letos končí mandát a před ČSSD je tak obrovský problém - pokud by se jí nepodařilo prosadit letos alespoň dva senátory, přišla by v senátu zřejmě o pozici nejsilnější senátní strany. ČSSD má dnes v senátu 24 senátorů a druhým nejpočetnějším klubem senátorů je klub lidovců se 14 senátory. Petr Vícha je rovněž mezi "postiženými", který mandát obhajuje.
Poslední volební preference ukazují, že se ČSSD drží na úrovni 7 až 10 procent. V roce 2012 byly preference podle CVVM dle grafu uvedeném níže.
Pikantní bylo, že ANO bylo v kategorii Ostatní s méně než 1% preferencí!
Tehdy vládla/nevládla vláda Petra Nečase v podmínkách ekonomické recese a podpora ODS klesala nezadržitelně směrem k budoucímu výsledku 7% v mimořádných volbách v říjnu 2013. Za této situace tedy ČSSD dosáhla na 11 senátorů, ODS tehdy prosadila 4 senátory: Kolik senátorů může získat ČSSD s preferencemi mezi 7 až 10 procenty? Možná jednoho, možná žádného?
Senátoři ČSSD proto svým veřejným vystoupením proti koalici s ANO bojují za to, aby na podzim v senátních volbách měli alespoň malou šanci. Doufají, že pokud bude ČSSD v opozici, podaří se jim nalákat nespokojené voliče s vládou ANO. To však bude na rozdíl od roku 2012 úplně jiná situace. Tehdy, v časech recese a rozpočtových škrtech včetně snížení platu státních zaměstnanců, se opoziční politika dělala výborně. To bude v letošní situaci téměř nemožné. Nedávám proto ČSSD šanci na obhajobu 11 křesel v senátu, a pokud získají 2 křesla, bude to téměř zázrak. Pravdou je, že by se kandidátům na senátora za ČSSD mohlo lépe argumentovat v případě zakotvení v opozici, nicméně ani v takovém případě nečekám nijak mimořádný volební výsledek ČSSD.
