Ruská novinářka na ČT24 hovořila o runu na ruské banky tak, že se nic zásadního neděje a lidé dál pevně věří Vladimiru Putinovi. Ukrajina je prý na tom mnohem hůře.
Natalia Sudlianková, šéfredaktorka týdeníku Pražský telegraf, dostala v ČT24 velký prostor k tomu, aby popsala současnou situaci v Rusku poté, co rubl ztratil podstatnou část své hodnoty během dvou posledních dní. Tvrdila, že situace není dramatická a že většina Rusů věří, že se situace vrátí do normálu, až zase stoupnou ceny ropy. V hlavní zpravodajské relaci ČT pak nějaký mladý komsomolec s rudou hvězdou na beranici tvrdil, že Rusko čelí intrikám USA. Podle zpráv přitom mimo Moskvu bylo nutné za dolar či euro vydat i podstatně více než sto rublů.
Tak ohromné znehodnocení měny státu, který se vidí jako „pupek světa“, je pozoruhodné. Devalvace ruské měny pomůže vývozcům ropy a zemního plynu a dalších surovin, protože za ně dostanou v Rusku více rublů a formálně tak budou ruští exportéři surovin plnit státní kasu rublíky jako v době, co stála surová ropa kolem sta dolarů za barel. Pokud však s rublem vyrazí ruský stát za nákupy „progresivních technologií v Číně, Indii, Jižní Koreji“ tak, aby se vyhnul sankcím USA a Eurozóny, nakoupí sotva polovinu toho co před pár měsíci.
Optimismus Sudliankové , že se „nic neděje“ a Rusko si vše koupí mimo Eurozónu a USA, je tak evidentně hraný. I v diskusích pod články se lze dočíst, jak někteří fanoušci Vladimira Putina vykládají současnou situaci jako „počátek obchodování s ropou za ruble“. Pokud by snad Rusko skutečně uvalilo na své suroviny „dolarové embargo“ a požadovalo by za ně platby v rublech, ještě více by to oslabilo ruskou exportní pozici, protože Rusko nikdy nebylo v takovém postavení, aby si mohlo diktovat ceny. Dnes se musí smířit s tím, že cena se tvoří v Saudské Arábii a té právě teď připadají ruské potíže jako docela zábavná hra.
Česko má navíc roční zkušenost se záměrnou devalvací koruny vůči dolaru a euru. Ruský run ukazuje, jaký je rozdíl mezi cílenou devalvací, kterou má národní banka pod kontrolou, a naprosto neřízenou výprodejní panikou rublů za dolary a eura.
Putin zatím mlčí a kritika se v Rusku zatím obrací na „neschopnou vládu“ a centrální banku, která zaspala. Ruská guvernérka je možná na odvolání, nicméně jasně se ukázalo, že je ruská ekonomika stále založena na prodeji surovin a na nákupu zahraničních technologií. Putin s tím neudělá vůbec nic, a pokud bude dál pokračovat ve studené válce se Západem, krize Rusko jen tak brzy neopustí.
