Petr Kolář: Dejme Putinovi přes hubu!

Bývalý velvyslanec ČR v Rusku opět radí, co podniknout. Navrhuje poslat síly OSN na Ukrajinu, které si to s ruskou armádou rozdají a dají tak Putinovi přes hubu.

Petr Kolář, bývalý velvyslanec Česka mimo jiné i v Rusku, už toho o vojenském řešení ruské otázky pronesl mnoho. Tvrdil, že jsme na jadernou válku připraveni, že je nutné „deaktivovat ruský jaderný arsenál (jak??) a „vypráskat Rusko z Kaliningradu“. Nyní přišel s dalším nápadem, jak pomoci Ukrajině.

„Pojďme Putinovi dát přes hubu. Máme jedinou možnost, a to jít tam vojensky a zahnat ho. Nemyslím tím napadnout Rusko, ale jít bránit Ukrajinu,” říká Kolář s tím, že by k takovému kroku muselo dojít bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN. „Museli bychom tam jít jako širší mezinárodní společenství demokratických států, nejen jako NATO, abychom tím nepotvrdili Putinovu představu o válce se Severoatlantickou aliancí,” myslí si Kolář. …Problém Západu podle bývalého velvyslance v Rusku je, že nerozumí tomu, jak Putin, o kterém už bývalá americká ministryně Madeleine Albrightová řekla, že je to „chladnokrevný KGBák”, opravdu uvažuje.

Problémem Petra Koláře je ale něco zcela jiného. Akce OSN, do níž by byli zapojeni vojáci z Indie a Pákistánu ?? – většina vojáků tak zvaných „modrých přileb OSN“ pochází právě z Indie a Pákistánu – je nerealistická. Dokonce i naše média píší o tom, že Indie ekonomickou blokádu Ruska podle západních sankcí nedodržuje. Vyřadit Radu bezpečnosti ze hry v případě Ruska, které má v Radě bezpečnosti právo veta, je sice zajímavá myšlenka, ale na tu dokonce ani administrativa Joea Bidena nepřistoupí. Biden se ostatně proti internacionalizaci konfliktu vyjádřil mnohokrát a výslovně uváděl, že vojáky USA na Ukrajinu nepošle. V neposlední řadě, vojáci OSN nesmějí útočit, pouze se mohou bránit. To by měl Kolář vědět - pokud ne, jsou to nesmysly od samého počátku. Vojáci OSN Putinovi přes hubu dát nemohou. 

Existují ale nápady ještě mnohem bizarnější než Petra Koláře. Jiří Čumpelík tak navrhuje například toto: Státy NATO mají možnost využít na východních hranicích téměř 100 tisíc dobře vycvičených a vyzbrojených vojáků s nejmodernější technikou a logistikou. V případě jejich vpádu na Ukrajinu nemá unavená Ruská armáda dost schopností čerstvou armádu NATO zastavit, nebo jí v dostatečné míře čelit. Připravený summit NATO, může nyní rozhodnout o dalším postupu. Hlasy volající po intervenci NATO na pozvání Ukrajiny nejsou ojedinělé, včetně našeho premiéra a je úplně jedno zda na území Ukrajiny vstoupí NATO, jako mírová mise, nebo jako společná armáda pod jiným názvem souvisejícím s ochranou civilistů. Právní argument se vždy najde. Je jen otázkou, zpětná reakce Putina.

A tak zvaná zpětná reakce Putina, o které pan Čumpelík píše, bude taková, že se bude dívat na to, jak 100 tisíc dobře vycvičených a vyzbrojených vojáků s nejmodernější technikou a logistikou podle Čumpelíka převálcuje bezmála dvakrát tak početnou ruskou armádu na Ukrajině? Ona „zpětná reakce Putina“ může například vypadat tak, že Rusko z Kaliningradu vypálí rakety na Polsko, Německo, Skandinávii, Česko, Slovensko? Že se tím spustí válka, která může skončit jadernou katastrofou?

Všechny úvahy o „vypráskání Rusů z Kaliningradu ala Kolář“ nebo „vyslání armád NATO na Ukrajinu“ ala Čumpelík by velmi pravděpodobně vedly k prudké eskalaci konfliktu a k válce, která by mohla přerůst v pořadí třetí světovou. To není žádné nadbíhání Rusku, to je realita jaderného odstrašování. V rámci článků o válce na Ukrajině řada diskutérů pod články zpochybňuje, zda jsou ruské jaderné zbraně vůbec funkční a tvrdí, že Putin (válečný zločinec a vrah dle médií a řady západních politků) se neodváží stisknout „červené tlačítko“. Pokud je Putin opravdu duševně vyšinutý, jak se v článcích o něm píše, tak právě tomuto tvrzení bych příliš nevěřil.

Je příznačné, že lidé jako Kolář či Čumpelík nehledají cestu k míru jednáním mezi Ruskem a Ukrajinou a hledáním kompromisu, který by mohl válku zastavit. Spoléhají se na vojenské řešení zapojením sil OSN nebo NATO s tím, že Rusko kapituluje. To je ta nejméně realistická varianta, která fakticky hrozí celosvětovým konfliktem.

Pamatuji si, že ještě v éře Mao Ce-Tunga tvrdila komunistická Čína, že jaderné zbraně jsou „papírový tygr“. K tomu stejnému závěru implicitně docházejí lidé, kteří Rusko a jeho vojenskou doktrínu bezděčně podceňují, jako Kolář nebo Čumpelík. Izraelský premiér, který se nabídl jako zprostředkovatel jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, už avizoval některé posuny v názorech Ruska i Ukrajiny na řešení rusko-ukrajinského konfliktu. Čím dříve na Ukrajině utichnou zbraně, tím lépe. Spoléhat se na „vypráskání Ruska“ není dle mého soudu cesta k míru.