Lidovci chtějí tři Národní divadla

Z volebního programu KDU-ČSL- Prosadíme postavení Moravského národního divadla v Brně a Slezského národního divadla v Ostravě na stejnou úroveň jako Národní divadlo v Praze.

Je známou skutečností, že KDU-ČSL má svou voličskou základnu na Moravě. Nápad z lidoveckého programu k volbám 2017, aby postavení Moravského národního divadla v Brně a Slezského národního divadlo v Ostravě mělo „stejnou úroveň“ jako Národní divadlo v Praze proto vnímám osobně jako další snahu podkuřovat voličům na Moravě.

Je přitom zajímavé, že Moravské národní divadlo fakticky neexistuje. To divadlo, které v Brně stojí, se oficiálně jmenuje Národní divadlo v Brně.  Podobně neexistuje ani Slezské národní divadlo, ale tato instituce se oficiálně jmenuje Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě.  Lidovci by si tedy měli nejprve jasně ujasnit pojmy anebo přiznat barvu. Buďto chtějí zcela nové instituce a – de facto – nové budovy, nebo chtějí stávající divadelní instituce „transformovat“, dát jim nový název a vymoci pro ně nějaké „nové“ pravomoci na úrovni Národního divadla v Praze.  Oficiální název Národní divadlo neobsahuje jeho sídlo, tj. Prahu.

Lidovci svým programem vykrádají program Moravské národní strany, která usiluje o opětovnou registraci. MNS byla založena na ideji existence moravského národa.  Idea „zrovnoprávnění“ Národní divadla v Praze s Národním divadlem v Brně a Národním divadlem moravskoslezským má jediný cíl – rozmělnit postavení Národního divadla jako reprezentanta divadelnictví českého národa.

Národní divadlo v Brně se dnes skládá ze tří budov, divadel – a to Janáčkova divadla, Mahenova divadla a divadla Reduta.  Podobně instituce nazvaná Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě zahrnuje dvě divadla, a to Divadlo Antonína Dvořáka a Divadlo Jiřího Myrona.  Instituce nazvaná Národní divadlo v sobě zahrnuje vlastní Národní divadlo, dále Stavovské divadlo, Novou scénu, Hudební divadlo Karlín a Státní operu.

Lidovci ve svém volebním programu zaměřeném na „rovnoprávnost“ Národního divadla s podobně nazvanými institucemi v Brně a Ostravě vytvářejí umělý problém „pragocentrismu“ v kultuře. Z moci úřední či politické je možné „zrovnoprávnit“ všechno na světě, případně i znárodnit. Úroveň konkrétní divadelní instituce je však dána její historií, tu si nelze „vydupat“ politickými hrátkami. Naopak, každé politické zasahování do kultury může mít a mělo neblahý vliv na činnost postižené instituce.

Lidovci mají v oblasti divadelnictví docela slušný zmatek v tom, co vlastně chtějí, a nejsem si vůbec jistý, zda o Národním divadle v Brně a Ostravě vědí něco konkrétního, když hovoří v programu o neexistujících divadlech. Pokud by se však za lidoveckým projektem měla skrývat snaha o postavení zcela nových budov „národních divadel“ v Ostravě a Brně, byl by to navíc megalomanský projekt. Těžko s takovým programem uspějí v Čechách a voliči v Čechách by ostatně měli zpozornět nad politikou KDU-ČSL obecně. Originalita za každou cenu- i krach spojení se STAN – je výstrahou.