- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Miloš Zeman byl a je příkladem levicového populisty. Takto se profiloval v letech transformace české ekonomiky z plánované ekonomiky socialismu na tržní ekonomiku, chcete-li kapitalismus. Kandidát rakouských Svobodných na prezidenta Norbert Hofer byl dokonce nedávno Zemanem pozván na Hrad.
Když se v roce 2002 chystalo rozšíření EU, rakouská strana Svobodných, vedená tehdy Jörgem Haiderem, byla tehdejším českým premiérem Zemanem označena za „profašistickou“, protože v Rakousku organizovala petici proti vstupu Česka do EU. Dnes je vše zapomenuto a Zeman kandidátovi Svobodných Hoferovi před rakouskými volbami velmi fandí. S Hoferem mají společné názory na migraci a na zapojení Ruska do evropské politiky. I to je známkou toho, jak dokáží být politici „pružní“.
Nicméně, ve veřejnoprávní televizi se zatím stále nosí klišé označovat Hofera za „pravicového populistu“. V tom případě by tak měla ČT označovat i Miloše Zemana. Tak daleko si ale jít netroufne. S trochou nadsázky lze pak rakouské prezidentské volby označit za souboj pravicového a ekolevicového populismu. Kandidáti tradičních vládních stran lidovců a socialistů se totiž do druhého kola rakouských voleb nedostali a i to svědčí o tom, v jak hluboké krizi tyto strany v současném Rakousku jsou. Výsledek rakouských voleb bude znám zítra večer. Uvidíme, jaký „populismus“ to u Rakušanů vlastně vyhraje.
Další články autora |
Jižní, Kladno
3 821 000 Kč