Jak se dělá proruská politika EU? Snadno!

Eurokomisařka Věra Jourová je tvrdou kritičkou údajného nedodržování systému právního státu v Polsku a Maďarsku. Díky jejímu postoji zatím žádné finance na pomoc ekonomikám těchto států z Bruselu netečou.

Německý deník Der Spiegel si všímá toho, že politika české eurokomisařky Věry Jourové je vůči Maďarsku a Polsku mnohem tvrdší než postoj předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová je ve sporu se svou šéfkou Ursulou von der Leyenovou ohledně politiky vůči Polsku a Maďarsku, neboť zastává tvrdší přístup. Napsal to německý týdeník Der Spiegel ve svém posledním vydání. Jak uvádí, Jourová měla usnadnit vztahy s „Východoevropany“, tedy novějšími členy Evropské unie, a Bruselem. Místo toho udělala pravý opak a vyprofilovala se jako protihráčka své nadřízené…Jourová však neusiluje o uvolnění napětí. U Soudního dvora EU požádala o uložení pokuty Polsku a prosadila proti němu řízení pro porušení práva. K tomu nejúčinnějšímu nátlakovému prostředku na Poláky a Maďary však nemá přístup: peníze na postkoronavirovou obnovu nespadají do její kompetence. O nich musí rozhodnout von der Leyenová….Von der Leyenová se před rozhodnutím s Jourovou neporadila. Ta ji pak nepodpořila. Podle Der Spiegelu „považuje za nebezpečné dělat prohnilé kompromisy v otázkách právního státu“. Nakonec v komisi zvítězila von der Leyenová. Ve Varšavě a Bruselu se čekalo, že miliardy budou Polsku vyplaceny rychle. S tvrdohlavostí Jourové nikdo nepočítal.

O tom, že vláda Andreje Babiše udělala se jmenováním Věry Jourové na post zástupkyně předsedkyně EK hrubou chybu, jsem se již zmiňoval vícekrát. Jourová se vyprofilovala jako kritička postavení Babiše údajně zneužívajícího Evropské fondy a de facto podporovala „vyšetřování“ Evropského parlamentu, které iniciovali poslanci za ČPS.  Pokud Babiš doufal, že jmenováním Jourové do pozice eurokomisařky, bude její postoj k němu vstřícný, velmi se přepočítal.

Jourová se ale v současnosti vyprofilovala ještě více jako kritička polské a maďarské vlády. V případě Maďarska to tolik „nevadí“, protože Maďarsko s Ruskem stále udržuje dobré vztahy a dojednalo si vyšší dodávky ruského plynu. Maďarsko za svůj postoj k Rusku čelí ostré kritice z Bruselu. Zato Polsko Ukrajině pomáhá ve válce s Ruskem velmi významně, přijalo několik set tisíc ukrajinských běženců a dodává Ukrajině i významné množství vojenské techniky. Předsedkyně komise von der Leyenová zřejmě proto chtěla z tohoto důvodu vyjít Polsku vstříc a prosazovala vyplacení dotace Polsku v rámci postcovidových opatření. Zatím ale peníze Polsku ani Maďarsku „netečou“ a Polsko se už vyjádřilo ústy Jaroslawa Kaczynského o tom, že požaduje její rezignaci.

Polsko se pře s Evropskou komisí o vyplacení pandemického peněžního balíku obnovy za více než 35 miliard eur (přes 800 miliard korun), který blokuje předsedkyně EK Ursula von der Leyenová kvůli požadavkům na reformu právního státu. Podle ní a Komise jsou změny, které mají napravit nezávislost soudů, zatím jen kosmetické. Politici v čele s Jarosławem Kaczyńskim vyhrožují, že „nasadí všechny zbraně“ a díky politické alianci šéfku EK sesadí.

V časech války na Ukrajině, v níž Ukrajina stále tahá za kratší konec a formálně se EU tváří jako jednotná a podporuje Ukrajinu, jsou politické rozepře kolem předsedkyně Evropské komise pro Rusko výhodné. Jourová se však tváří, jakoby „potrestání“  Polska za údajné nedodržování právního státu bylo tím nejdůležitějším, co dnes EU řeší. Velmi často se kritizuje „volání“ francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s jeho ruským protějškem jako „zrada EU“. To, že se Polsku nevyplatí postcovidové finance považuji za obyčejný faul, který nejvíce ocení právě v Rusku.