Deklarace OSN o migraci může dramaticky změnit právní rámec ilegální migrace

Poslanecká sněmovna se zabývala přijetím padesáti sirotků a pro jejich přijetí na návrh TOP 09 bylo třicet jedna poslanců. K migračnímu paktu připravovaném na půdě OSN se sněmovna nevyjádřila.

Poslanci po více než pěti hodinách sporů o to, zda má česká vláda přijmout 50 syrských sirotků z uprchlických táborů, takové usnesení vůči vládě nepřijali. Pro návrh poslankyně Heleny Langšádlové z TOP 09 bylo jen 31 poslanců. Neprošel ani návrh Piráta Františka Kopřivy, aby Sněmovna odsoudila mediální výroky premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše.

Na paktu o migraci, o němž poslanci ve středu odpoledne diskutovali, se shodlo v červenci 193 států OSN. Cílem dohody je podpora bezpečné a legální migrace a snížení počtu případů pašování a obchodování s lidmi. „Není to právně vynutitelná mezinárodní smlouva,“ řekl poslancům ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček. „Nepřináší České republice nové závazky a povinnosti, je to deklarace, která se projednává na úrovni OSN a je právně nezávazná,“ ujišťoval Hamáček dolní komoru parlamentu. „Chceme být v klubu Donalda Trumpa a Viktora Orbána nebo v klubu 191 zemí, které se hlásí ke globálnímu paktu o migraci?“ zeptal se poslanec Pirát František Kopřiva. I on, stejně jako Hamáček, zdůraznil právní nezávaznost globálního partu o legální a řízené migraci.

Jestliže pominu špičkování poslanců, jako například popichování Václava Klause „proč není v SPD, protože by se situace zpřehlednila“ od Mikuláše Ferjenčíka, jasně se při hlasování o tom, aby česká vláda přijala 50 syrských sirotků, ukázalo, že si výrazná většina sněmovny uvědomuje právní a politická rizika, zvláště nyní, těsně před volbami do obecních zastupitelstev a senátu.

Na ČT v pořadu Události byly uvedeny informace o tom, jak se pracuje s mladými imigranty v Německu a ve Velké Británii, kde se v případě Německa jedná údajně až o 60000 mladých lidí, v případě Británie jde o několik tisíc osob. Vesměs bylo obrazové zpravodajství k této otázce zaměřeno na vzdělávání dětí středoškolského věku.

Záběry z tábora na řeckém ostrově Lesbos ukázaly i mladší děti, nicméně zpravodaj ČT uváděl spíše obecné informace o tom jak je (ne)zajištěna hygiena v táboře a že počet záchodů i umýváren je na dané množství lidí nedostatečný. Osobně si vůbec nedokážu představit, že by velmi malé děti odcházely do emigrace bez doprovodu, může se stát, že jeden nebo oba rodiče na cestě tragicky zemřou. Zda je takových dětí v řeckém táboře na desítky zpravodaj ČT přesně neuvedl.

Mnohem závažnější je však dle mého názoru situace kolem nové „nezávazné deklarace“ OSN o migraci. Tvrzení o tom, že se jedná o „právně nezávaznou věc“ či „právně nevynutitelnou“, je potřeba doplnit. I u nás velmi dobře známá Všeobecná deklarace lidských práv, přijatá v OSN po skončení II. světové války, měla podobný status. Československo a další komunistické státy tuto deklaraci neakceptovalo.

Všeobecná deklarace lidských práv je nezávazný dokument, obsahující nejznámější katalog lidských práv. Podle některých teoretiků nabylo toto prohlášení závaznosti jako právní obyčej. V části VII závěrečného aktu, kapitoly I Deklarace principů, jimiž se řídí vztahy mezi zúčastněnými státy Helsinské konference, se zúčastněné státy zavázaly, že kromě jiného budou v oblasti lidských práv a základních svobod postupovat také v souladu se Všeobecnou deklarací lidských práv.

Přesně tak to dopadne i s oním „nezávazným paktem o migraci“. V rukách šikovných právníků se věta o tom, že každý má právo na migraci, změní na kladivo, kterým se bude bušit do právního systému Západu tak dlouho, až ten toto právo uzná i ve svých zákonných normách, možná i v Ústavách.

Všichni bychom měli proto zpozornět, když poslanec Pirátů vykládá cosi o tom, zda chceme patřit mezi 191 států, které takovou deklaraci přijaly, nebo chceme být v klubu Trumpa a Orbána. To je naprosto zcestná argumentace. Z oněch 191 zemí je naprostá většina států , kterým se dříve říkalo rozvojové. Právě z nich odcházejí lidé za štěstím do států, které jsou na tom ekonomicky o řád lépe, tj. do USA, Kanady, Austrálie a Evropy. Pro řádově 150 států světa je tak právě v jejich zájmu prohlásit migraci za základní lidské právo, protože se tento jev týká migrace jejich občanů do států Západu. Jakmile se po  letech či  desetiletí stane toto právo „právním obyčejem“ tak jak se o tom vyjadřují „teoretici“ v případě Všeobecné deklaraci lidských práv, stane se ilegální migrace legální a nic s tím nebude možné právně podniknout.

Jan Hamáček jako dnešní ministr vnitra říká, že se není třeba bát právní závaznosti deklarace OSN o migraci, ale je to bohužel právě naopak. Státy, které tuto deklaraci na půdě OSN neschválí, budou mít možná přeci jenom trochu větší šance, nicméně i ony budou pod tlakem liberálních médií, která se za práva migrantů budou stavět tak, jak to dělají už i dnes.

Jak je z výše uvedeného patrné, otázka přijetí 50 sirotků ze Sýrie, či jakýchkoliv jiných sirotků z celého světa, je proti připravované deklaraci o migraci na půdě OSN naprosto nevýznamná. Navíc, k přijetí sirotků na naše území určitě není nutný předběžný souhlas  vlády. Vidím tu široké možnosti právě pro neziskové organizace, aby našly skutečné sirotky, o které se nestará ani společenství příbuzných, a získaly pro takové opravdové sirotky souhlas k pobytu na území Česka. A jen připomínám, že právě nezisková organizace dělala řadu měsíců průzkum v Iráku a nabídla asi stovce iráckých křesťanů azyl v Česku. Byla z toho docela velká ostuda.

Zatímco 50 sirotků ze Sýrie od Michaely Šojdrové byla a je od počátku předvolební akce (moc se nevydařila!), globální pakt o migraci přijatý v OSN je schopen změnit situaci na celém světě tak, že si to dnes nejsme ani schopni představit. Vede totiž logicky k tomu, že člověk je světoobčan s právem pobytu kdekoliv si zamane bez ohledu na to, kdo v daném místě žije a jaké má kulturní a jiné zvyky. To by mohlo vést k tomu, že situace z roku 2015 by se mohla kdykoliv opakovat aniž by se postižené státy mohly bránit- pravda, pokud by chtěly!