Světová pandemie tak zvané španělské chřipky probíhala v letech 1918 až 1920. I ona měla ale pravděpodobně původ v Číně a v českých zemích si vyžádala desítky tisíc obětí.
Španělská chřipka je označení celosvětové chřipkové pandemie, která probíhala v letech 1918–1920. Úmrtnost pandemie je odhadována na 3 až 5 %, počet obětí se udává mezi 50 a 100 miliony, odpovídající 10 až 20 % z nakažených lidí. Původ byl pravděpodobně také v Asii. Roku 1917 byla zaznamenána v Číně a s vojáky se přes USA dostala do Evropy. Válečná cenzura však počátek pandemie zastřela, ale v neutrálním Španělsku bylo povědomí rozšířeno, což dalo onemocnění i název.
Pokud jde o počet obětí v českých zemích, tak historik lékařství Harald Salfellner předpokládá, po vyhodnocení demografických statistik a reprezentativních sond z úmrtních matrik, že excesová mortalita v důsledku španělské chřipky v letech 1918–1920 dosáhla 44 000 až 75 000 civilistů. K tomuto číslu je třeba přidat asi 2000 až 5000 vojenských osob.
Výzkumy vedly také k závěru, že španělská chřipka vznikla přenosem z ptáků, stejně jako H5N1 – podtyp viru ptačí chřipky, jehož rozšíření ve světových ptačích populacích je známo od 30. let 20. století.
Čínská chřipka se nyní dostala do Evropy a v současnosti nejvíce nakažených registruje Itálie, kde již na tento typ nemoci zemřelo několik osob. Je samozřejmě otázkou, jak se bude nákaza šířit. Vzhledem k tomu, že jsou známy a zdokumentovány případy, kdy jeden člověk dokázal infikovat přes deset osob (v Německu), je možné očekávat poměrně razantní růst počtu nakažených.
Před sto lety se o koronavirech vědělo mnohem méně. Poválečná Evropa měla starosti s tím jak překonat následky I. světové války. Žádné karantény neprobíhaly a virus se tak šířil po celém světě více méně volně.
WHO- Světová zdravotnická organizace – zatím ještě nevyhlásila pandemii čínské chřipky, nicméně její experti nevylučují, že k tomuto dojde zejména tehdy, pokud se virus rozšíří do zemí s nízkou úrovní hygieny a zdravotní péče.
Čína, v níž nemoc propukla, se již snaží obnovit výrobu v částech, kde již delší dobu nebyl pozorován nový případ této nemoci. Ztráty čínských podniků se už vyčíslují ve vysokých částkách a jen výroba a prodej aut v Číně koncernu Volkswagen včetně značky Škoda klesl meziročně až o 10-15%.
Je otázkou, zda i přes pokusy o plošnou karanténu v Itálii se nový virus COVID-19 nebude dále šířit. První případ byl zaznamenán v polovině února už i v Egyptě, tj. africkém kontinentu. V Africe existují zřejmě nejlepší podmínky pro šíření této nemoci vzhledem k tomu, že řada států na tomto území existuje jen na papíře a rozsáhlá území ovládají teroristické organizace.
Největší nadějí se zdá být nalezení účinné vakcíny proti této nemoci a podle WHO se lze této vakcíny dočkat do poloviny příštího roku. Je otázkou, jak dalece se do té doby virové onemocnění rozšíří. Doufejme, že se současná opatření projeví alespoň v Evropě tak, že zde k masivnímu rozšíření nemoci nedojde.
