18, 25, 48 nebo kolik nakonec... všechny? Jo, dobrej nápad. Po třiceti letech jedním vrzem dokončit odchod sovětských okupačních vojsk.
Šachová partie? Možná, ale i ty opravdové se hrají na reálné, pevné, uchopitelné šachovnici. Ba i virtuálně hrané mají velmi hmatatelné projekce.
Zavře nám nakonec vyhoštění (pouhých) špiónů z ruské ambasády v Praze tu naši v Moskvě? Možné to je. Ale každý průšvih je přeci zároveň i výzva, ne?
Třicet let tady marně řešíme nerovnováhu vzájemných diplomatických misí - a nic. Samozřejmě, kdo by se taky dobrovolně vzdával sovětského dědictví, notabene když pořád - 50 let po okupaci - tak pěkně poskytuje informační i jiné benefity.
Tak počkejme, zavřou nám fakticky ambasádu? Co můžeme dělat, bránit se recipročně diplomaticky musíme... Ten barák pod kaštany na náměstí B.Němcova lze též efektivně vyklidit během pár dnů.
Nic moc mezinárodně hezkého. Ale určitě se to dá pár měsíců či let vydržet, zejména s pomocí ambasád spojenců.
A potom pomalu, pěkně vyjednávat o vzájemně vyrovnaném zastoupení na novém, oboustranně výhodném a vyváženém základu. Kvalitativně i kvantitativně
Ono to dneska vypadá, že kolikrát taháme za kratší konec. Že ta slavná Ruská Federace je mimo náš level a že tady má hodně malých i velkých spojenců. Ale nemylme se. Tak do nebe zase ani Putinovy břízy nerostou a i on nás potřebuje víc, než je ochoten přiznat. Už to, jak předimenzovaná je ta současná ruská "diplomatická" enkláva v Praze, je toho důkazem.
