Sdílet

Situace: r. 1974, mladý geroj, člen komise, která bude posuzovat mé přijetí na fakultu žurnalistiky, se ptá: "Co je to BAM?" Nevím. "Co je nejvyšším orgánem Socialistického svazu mládeže?". Nevím.

Kruci, že prý Bajkalsko - něco - magistrála, a taky, že sjezd. Padaly další otázky, nějak jsem se z nich vyvlékala, ale když se zeptali, proč chci být novinářem, chrlila jsem: "Být tady a teď, zprostředkovat dění, být mezi lidmi, informovat, ukazovat, poukazovat, atd. atd.". Usoudili, že chci být zpravodajcem. Zeptali se tedy: "Jak se jmenoval novinář, který jel v květnu na tanku z Berlína do Prahy?" Totální propadák, zase jsem nevěděla. Ježíšmarjá, kde se tohle učí?

Normální adept by se asi zvedl a odešel. Ovšem já setrvala na svém místě s tím, že novináře nedělá znalost železniční sítě SSSR, stanov SSM a osazenost bitevního tanku. A taky jsem to komisi řekla, věděla jsem, že hůř už být nemůže. Drzá holka, mimo vybranou fakultu jsem druhou variantu neměla, nejspíš by mne čekala práce doma u nás v Rakoně u pásu.

To, co se mne ptali, se snad dá někde v knihovně naučit, ale psát, to chce jen psát, psát, škrtat, cizelovat a zase psát. Poukázala jsem na svou novinářskou tvorbu během gymnaziálních let, tu jsem předložila spolu s přihláškou na fakultu, vyzdvihla pak talentovou zkoušku, kde jsem dobře obstála, ta předcházela ústnímu pohovoru zde. Ne, já se lehce nevzdám, vyhodí mne dveřmi, vrátím se oknem. Zdá se to komické, ale v mých devatenácti letech to pro mne byla otázky bytí a nebytí. Myslela jsem, že jsem machr, ale z místnosti jsem se vypotácela a druhy na chodbě nepoznávala.

Za čtrnáct dní mi napsali, že mne neberou. Napsala jsem odvolání, tak drzý dopis, vědouc, opět, že už hůř být nemůže. No, a pak mi napsali, že mne přijali. Jupííí, jedna z šedesáti v prvním ročníku.

Ovšem, až za mnoho let mi došlo, proč chci být vlastně novinářkou, ač jsem se jí vlastně úplně nestala. Byla to touha SDÍLET. To, co jsem zažila, viděla, poznala. Podělit se s těmi, kteří tam zrovna nebyli, neviděli a nezažili to. Když jsem si myslela, že by to za podělení stálo.