Stanovila jsem si ho asi na začátku října. Tedy den Dohledání Dokladů k Důchodu. Už se mi to totiž blíží, ve čtvrtek dosáhnu regulérního data, kdy mi vznikne nárok na starobní důchod.
Vybrala jsem úmyslně neděli 25. října, neboť tento den je o hodinu delší a myslela jsem si, že to tedy časově zvládnu. V pondělí je pak úřední den a mohu napochodovat na důchodové v plné polní, třímajíc rouru s diplomem, a složku s dalšími doklady.
Původně jsem se domnívala, že doložení potřebných dokladů bude brnkačka, protože v r. 2010 jsem si vybavovala invalidní důchod I. stupně a šlo to celkem bezbolestně. Takže mi zbývá dokladovat jen pět let, kdy jsem se chvílemi potácela mezi úřadem práce a různými krátkodobými pracovními poměry. Co taky s babou nad pětapadesátkou, že?!
Při informativní schůzce na důchodovém mi, ta dobrá duše za stolem, vytiskla přehled neevidovaných dob zaměstnání. Koukla jsem se na to s brýlemi až doma. Sakra, chybí mi patnáct let! To mi rozum nebere, před pěti lety mi nechyběl ani den a teď toto?
Je to na dlouhé povídání. To, co jsem doložila při vyřizování invalidního důchodu, se někde založilo, ale nezabralo do evidence České správy sociálního zabezpečení. Tudíž mi třeba teď chybí devět let, kdy jsem byla, sice za dob ČSSR, zaměstnána na Slovensku. Naštěstí, díky e-mailové korespondenci mi ze Slovenska poslali potvrzení obratem. Doma není nikdo prorokem. ČSSZ nemá zprávy o tom, že jsem v různých obdobích byla evidována jako nezaměstnaná na úřadu práce.
Naštěstí mám vše schované, aby ne, jako stará kancelářská krysa si libuji v papírech. Ale probrat to všechno! A ta překvapení, která lze nalézt. Jako třeba doklad o revizi plynového sporáku z roku 2012. To fakt potěší.
