Minule, fakt, jsem to vzala dost zkrátka a povídala jen, jak jsem se reaiizovala v tiskárně. Čtyřleté studium na fakultě jen bylo v druháku přerušeno první státnící, která ve svých třech okruzích obsahovala dvanáct (!) předmětů, které jsme studovali během prvních dvou let.
První okruh nebyl problém, to vše se dalo nastudovat z knihy "Od redigování ke knize", to ještě šlo. Hlavní náplň toho dalšího ke státnici mi nějak unikala, bylo toho strašně moc. Od prvopočátků české novinařiny až po ruské a sovětské exempláře.
V této chvíli se musím přiznat, na státnici jsem měla jít odpoledne, včas jsem si u Červeného orla v Celetné hodila jednoho myslivce a koupila si cigarety Camel. Měla-li jsem za to, že se rozpovídám, byla to pravda jen částečná. První okruh ohledně shora uvedených: redigování, tiskárny ap. jsem s přehledem zvládla, to mne v sebevědomí nakoplo. Přišla sprška, Krameria jsem posunula o téměř sto let, ale to nebylo až tak nejhorší. Já jsem nedokázala odpovědět komisi na zcela zásadní, opravdu zásadní otázku, nezbytně potřebnou pro každého novináře: Kdy, v kterém periodiku uveřejnil soudruh Vladimír Iljič LENIN svoji stať k dopisovatelům. Odešla jsem s trojkou a byla ráda.
Studia pak probíhala bez výraznějších výkyvů, čtvrťák jsme završili státnicemi ze specializovaných oborů (rozhlas, televize agenturní zpravodajství, propagace). ale všeobecné státnice z marxáku a propagandy nás dost dorazily.
Sešli jsme se na promoci, já s pěkným bříškem, mimino bylo na cestě,, udělali fotky.
Chci-li to trochu uspíšit, tak musím říci, že po promoci jsem přesídlila k manželovi do Komárna, následně do Bratislavy, vychovala dvě dcerky. Novnařina byla na skobě. A když přišlo na vlastní realizaci v oboru, nějak se to nikde nepovedlo
V roce 1991 jsem s dětmi, dva roky po rozvodu přesídlla do Čech, domů. S funkcí tajemcice městského úřadu víceméně přišla práce vedoucí redaktorky místního zpravodaje. To byly hezké časy.
Po čtyřech letech přišly volby do městského zastupitelstva, došel nový starosta a přivedl si novou tajemnici. Našla jsem si místo na magistrátu, alespoň jsem mimo svou práci mohla působit v redakční radě Radničních listů.
Ale pořád to nebylo to, co bych si představovala, práci v redakci.
