Jak jsem se nestala novinářkou II.

Úvodem je třeba říci, že fakulta žurnalistiky UK začala fungovat v r. 1973, rok před mým nástupem, a to dle sovětského vzoru, kdy z pětiletého studia přetavila studenty s tím, že čtyřleté studium je do praxe novináře dostatečně připraví.  

První semestr - Havaj, žádná zkouška, jen pár zápočtů. Suchopárnost přednášek, které jsme oproti jiným fakultám měli povinné, příjemně zpestřovala praxe v tiskárnách. Motali jsme se mezi stroji, pozorovali při práci sazeče (?) na linotypu, to byl obrovský stroj, kde pán dole psal na klávesnici....nějak to fungovalo a vlevo vylezl kovový štoček, z kterého se následně tisklo. V té době se titulky sázeli ručně, to chlapík měl v ruce takovou přihrádku a z kasy, kde byla písmenka, vybíral ta správná a pasoval je dohromady. Ovšem toto vše zrcadlově. kvůli tisku.

V této souvislosti nemohu nevzpomenout obvyklou praxi Julia Fučíka, jemuž byla naše fakulta zasvěcena. Učili nás, že byl takový machr, že dokázal sazeči na linotypu diktovat do ruky. Praxe byla taková, že se Julek sem tam někde zapomněl,

Sítotisk byl tehdy zázrakem a o fotosazbě nikdo neměl zdání.