Dědeček Kim

Mám to z první ruky, ale není toho moc. Píše mi to tady, při odkliknutí, že mám krátký perex, takže teď vařím z vody, snad to projde.

Můj bývalý manžel, v pořadí druhý (a dosud poslední), občas vzpoměl, jak vezl Kim Ir Sena. Už si nepamatuji odkud kam, ale bylo to vlakem. Můj bývalý (r. 1941), takto absolvent Vysoké školy dopravní (nejdřív v Praze, pak v Žilině), po řádné praxi, vyzbrojen rudou knížkou a neochvějným obdivem ke všemu na východ od jeho rodného Slovenska, dostal šanci. V té době působil jako technický náměstek čehosi, asi Rušňového depa ČSD. Usoudilo tehdy vedení stranické buňky, odborové organizace i klubu Svazu česko-sovětského přátelství, že Mrázek je ten pravý, dostatečně kovaný, aby řídil mašinu vlaku, kterým se bude soudruh Kim Ir Sen přesouvat

Tak strčili kancelářského jelimana, který však měl pořád vláčky v hlavě, do mašiny, jeho, kterému odpovědnost svázala ruce i nohy. Ten vlak jel odněkud někam, semtam zastavil na prověřeném nádraží, aby, soudruh Kim Ir Sen pokynul davům. Soudruh měl kolem sebe odpovídající suitu, z níž větší část tvořily dívky. Nebyl by to Mrázek, aby si s nimi nechtěl zažertovat. Když dostal po papuli, následovalo vysvětlení od pracovníka protokolu, že to jsou dívky - ochranka soudruha. Zpočátku jednaly tyto dívky jemně, zvláště, když veděly, že se případně jedná o o chlapce z Kim Ir Senova okolí. Jinak ovšem byly nesmlouvavé. A Kim Ir Sen věděl pročl