Budeme zase čelit Osmanské říši?

Proti jaké bezpečnostní hrozbě to vlastně stojíme a je nová vlna migrantů na evropských hranicích skutečně náš jediný problém se současným Tureckem?  

V posledních dnech na sebe Turecko upozorňuje hlavně  tím, že systematicky a masově přiváží migranty k řeckým hranicím. Vzniklá humanitární krize poutá pozornost celé EU a s obavami to sledují i lidé u nás. Dnešní text se bude zabývat nejen aktuální situací na Řecko - Turecké hranici, ale podíváme se hlavně  na další proudy v turecké společnosti, které by nás rozhodně neměly nechávat v klidu.

Turecká společnost se sice díky Ataturkovi začala odpoutávat od islámu, ale ten jen nahradila vypjatým nacionalismem. Ten dnes v Erdoganově podání vytvořil  s islámem nebezpečný koktejl a s čistým svědomím můžeme hovořit o zrodu neoosmanství. Výstižně to dokumentují Erdoganovy proslovy na shromážděních jeho vládní strany AKP, na nichž tvrdě napadá opozici a prohlašuje, že Turecko „nemůže být uzavřeno jen na svých 780 tisících kilometrech čtverečních“ a že i když libyjská Misráta nebo syrské Aleppo, Homs a Hásaka leží mimo nynější Turecko, jsou „uvnitř jeho emočních a fyzických hranic“ a Turecko se postaví všem, kdo se budou pokoušet „omezovat tureckou historii jen na posledních 90 let“. A tohle neoosmanské myšlení se zhmotňuje i v mnoha dalších  oblastech v blízkosti Turecka. Pojďme si ukázat alespoň některé z nich.

Turecko si nárokuje kus Sýrie kvůli Kurdům a kvůli Turkmenům, což je v podstatě  podobná situace, jako Hitler a naši sudetští Němci. Turci si na ta území dělali zálusk a podporovali turkmenské a jiné džihádistické skupiny. Na podobném principu chtěli dělat „pořádek“ v Sýrii i s Kurdy. Teď má ovšem  Erdogan obavy, aby se mu domů nevrátili „domácí“ turečtí teroristé z Brigád Sultána Murada, Sultána Mehmeda Fatíha a dalších etnicky tureckých skupin, které se v posledních letech aktivně začlenily do Al Kajdy… A tak se může stát, že právě tito lidé budou v hojné míře namíchání mezi „uprchlíky“.

Dalšími příklady je nově uzavřená turecko-libyjské dohoda o námořní hranici ve Středomoří. Turecko si v dokumentu nárokuje vodní pásmo mezi libyjským a tureckým pobřežím v blízkosti Kréty. To však prochází přes oblast, na niž si dělá nárok i Řecko. Proti je i Egypt. Podle Athén je smlouva neplatná, protože byla uzavřena ve špatné víře a odporuje mezinárodnímu právu. Turecko na oplátku nazývá Řeky "rozmazlenými dětmi Evropy". Neposledním územím, které si Erdogan nárokuje je Kypr a hlavně kyperský plyn v jeho pobřežních vodách. Vedle toho chce Turecko ve východním středomoří ovládat trasy, kterými bude plyn proudit do Evropy. V praxi se to projevuje tak, že turecká armáda běžně vyhání kyperské rybáře z kyperských teritoriálních vod, protože si je Turecko nárokuje. Nebo dokonce i tak, že turecké stíhačky obtěžovaly vrtulník, jímž letěl řecký premiér Alexis Tsipras na odlehlý ostrov v Egejském moři, aby se zde zúčastnil oslav dne řecké nezávislosti. Narušování řeckého vzdušného prostoru ze strany tureckého letectva je běžnou praxí.

A to jsou jenom turecké nejbližší ambice.
Oni se neomezují jenom na ně. Oni se dívají i dál. Turci přišli kdysi ze Střední Asie, tam byl jejich domov a tam mají svoje turkmenské příbuzné – Turkmenistán, Uzbekistán, Kazachstán, Ázerbájdžán jsou země obývané lidmi jazykově s Turky spřízněnými. Osmanská říše sahala až do Severní Afriky. V určité době dokonce až po Vídeň. Turecko se angažuje na Balkáně, v Bosně. Současně Erdogan vyzývá tureckou komunitu v EU, aby se nikdy neasimilovala, že její vlast je pořád Turecko.
A oni při Erdoganově návštěvě křičeli „Sultáne poruč a my budeme zabíjet“. V tomto kontextu Erdogan vnímá i příliv muslimských migrantů do Evropy.

Jen evropští představitelé tyto souvislosti zřejmě nechtějí vidět. Mlčí a nebo jsou jim to dokonce ochotní za drobné ústupky finančně podporovat. Tomu se už nedá říkat ani rozumný ústup.

zdroje:  https://www.lidovky.cz/svet/turecke-stihacky-pry-obtezovaly-vrtulnik-reckeho-premiera-ankara-to-poprela

https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3001088-ani-spolu-nesousedi-rekove-zuri-kvuli-turecko-libyjske-namorni-dohode

https://www.iprima.cz/tema/tereza-spencerova