Houston, we have a problem

Větu, která zazněla při úspěšně neúspěšném letu americké měsíční mise Apollo 13, jsem si vypůjčil pro problém, jež by mohl nastat v případě kolize asteroidu s naší Zemí.

Asteroidy představují pro Zemi a život na ní skutečnou hrozbu, ale po shlédnutí několika filmů typu Armegedon s Brucem Willisem vstupuje do vědomí "obyčejných" lidí myšlenka: "vždyť není problém si s asteroidem poradit". Ale co by bylo možné dělat ve chvíli, kdy se o kolizním kurzu asteroidu dozvíme zhruba měsíc předem. Jak řekla Jacqueline Marqueová, expertka pro americkou kosmickou politiku, jestliže zjistíme takový asteroid měsíc před jeho dopadem můžeme se jen rozloučit se svými přáteli a užít si zbytek života. A nedávno představitel NASA o podobné situaci řekl, že bychom se mohli jen modlit. Abychom mohli něco skutečně efektivně udělat, je třeba o asteroidu vědět tak 30 let dopředu, upřesňuje Marqueová.

Pro současnou civilizaci není nebezpečný jen přímý střet se Zemí, ale velký zásah do chodu společnosti by měla i kolize kosmického tělesa s některou komunikační (či jinou) družicí. Srážky v tomto případě nehrozí jen ze strany přírodních objektů, ale i od lidmi vytvořeného kosmického smetí na oběžných drahách kolem Země. O takovém nebezpečí svědčí událost z roku 1996, kdy šestivteřinový výpadek jedné z družic měl za následek více než 24hodinový výpadek několika sítí mobilních telefonů.

Vyčistit geocentrické dráhy přitom není jen problém technický, ale také právnický. Každé těleso má určitého majitele a při "úklidu" nelze svévolně odstranit cízí objekt. A kdo zaplatí takový úklid cizího majetku? A přichází ještě politický aspet: metody, které mohou posloužit k úklidu, mají potenciál stát se kosmickými zbraněmi.

Ale vraťme se k nebezpečným asteroidům: hledání objektů přibližujících se k Zemi se ve Spojených státech potýká s nedostatkem financí (a nejen tam). Na hledání těles NEO (Near Earth Object) je v USA vynaloženo ročně asi 3 milióny dolarů. To jsou ale jen drobné - pro srovnání jeden proudový stíhač F-22 Raptor přijde na 137 miliónů dolarů... A denně se ze všech stran valí požadavek na další šetření.

O financích bohužel rozhodují politici, kteří mají jen nepatrné povědomí o kosmické problematice, a současně si lidé neuvědomují, co kosmonautika přináší do běžného života a stále častěji se objevují názory: "My nepotřebujeme kosmický program." Již zmíněná Jacqueline Marqueová v této souvislosti uváděla případ jednoho meteorologa, jenž v Kongresu obhajoval požadavek na vývoj nové meteorologické družice. Politici naslouchali argumentaci vědce a nakonec jeden kongresman pravil: "Já nechápu, proč družici potřebujeme, vždyť už máme The Weather Channel."

Je třeba něco dodávat?...