Základní skupiny MS – Úspěch Jižní Ameriky a propad Evropy

Čtvrteční půlnocí skončily na letošním Mistrovství světa v Brazílii souboje v základních skupinách. Přinesly spoustu zajímavých zápasů, gólů, překvapení i zklamání. Já se teď pokusím vše shrnout a přidat na výsledky i vlastní názor.

Celou dobu jsem přemýšlel, jak zhodnocení skupin pojmout a nakonec jsem se rozhodl, že vše vezmu pěkně po skupinách. Začněme proto skupinou A, kde se představili domácí Brazilci, Chorvatsko, Mexiko a zástupce afrického kontinentu z Kamerunu. Postupující dvojicí se stala Brazílie s Mexikem a z mého pohledu jde o postup zasloužený. Brazílie v prvních dvou zápasech příliš neoslnila. V zápase s Chorvatskem jim značně pomohl rozhodčí a v duelu s Mexikem nebyli schopni vstřelit branku. Neškodný Kamerun poté bez problémů porazili, ale až další zápasy ukážou, jak na tom jsou a zda ten obrovský tlak opravdu unesou. Neymar je pro někoho nadpozemská hvězda, za mě ovšem mohu říct, že se mi nelíbí. Pro mě je fotbal kolektivní sport a Neymar je hodně velký individualista a egoista.

Druhý postupují z Mexika si postup vybojoval díky dvěma výhrám a zejména Chorvatsko docela přejel. Skvělý výkon v posledních dvaceti minutách a tři branky poslaly evropského zástupce na letadlo a cestu domů. Mexičané ovšem zahráli výborně i v předchozích dvou zápasech a jejich nátlaková hra podpořená výborným brankářem může dělat problémy i dalším soupeřům. Evropský zástupce z Chorvatska nepostoupil a kromě zápasu se slabým Kamerunem neuhrál ani bod. V zahajovacím zápase jej sice poškodil rozhodčí, ovšem je potřeba vidět, že v tomto zápase dvakrát výrazně chyboval i brankář Pletikosa. V posledním boji už na Mexičany vůbec nestačili. Kamerun byl ve skupině vyloženě do počtu. Ostatně už předturnajové hádky o peníze naznačovali, že je cosi shnilého v jablku kamerunském. Výkony byly z jejich strany opravdu bídné a nebýt slabých rozhodčích v prvním zápase, dostali by vždy pořádně naloženo. Jediným, čím opravdu zaujali, byla potyčka dvou spoluhráčů během zápasu.

A jsme u skupiny B a prvního většího překvapení, nebo spíše zklamání. Záleží, jak to kdo bere. Obhájce trofeje ze Španělska naprosto selhal a poslední výhra na tom nemohla už nic změnit. Chabý výkon a debakl v prvním zápase s Holandskem na nich zanechal příliš velkou stopu. Španělům se nevyplatila zejména neustálá sázka na stejné hráče, kteří jsou momentálně bez formy. Slabý Casillas, pomalá obrana, zabržděná záloha a téměř neškodný útok. Výsledkem je cesta domů už po skupině. Naopak Nizozemci předváděli moderní rychlý fotbal se spoustou šancí, střel a samozřejmě i branek. Pevně věřím, že Van Gaal převede stejnou hru i na hráče Manchesteru United.

Překvapením skupiny jsou Chilané, kteří zejména se Španělskem předvedli velmi dobrý výkon. S Austrálií a Holandskem už to zase taková sláva nebyla, nicméně při bídné formě Španělů jim to stačilo na postup. Posledním účastníkem skupiny byli Australané. Od nich nikdo nic nečekal a oni ani nic převratného nepředvedli. Povedl se jim zápas s Nizozemci, ale ani v něm na body nedosáhli. Ještě se mají co učit, ale pokud k bojovnosti přidají ještě zkušenosti a fotbalovost, mohli by v budoucnu pěkně kousat.

Skupina C byla dle mého soudu kvalitativně nejslabší a také přinesla nejméně zajímavé zápasy. S postupu se nakonec radovala Kolumbie a trochu překvapivě Řecko. Kolumbijci byli naprosto suverénní a skupinu vyhráli bez ztráty jediného bodu. Hráli rychlý a zajímavý fotbal. Otázkou je, jak se popasují s kvalitnějšími soupeři, než na ně čekali ve skupině. Druhým postupujícím je překvapivě Řecko, které v rozhodujícím zápase porazilo Pobřeží Slonoviny. A že šlo o pořádně tuhý boj, který rozhodla penalta v nastaveném čase. Nutno podotknout, že správně nařízená. Vždycky jsem rád, když se daří mužstvům z Evropy, ale Řekové jsou s tím svým odporným fotbalem výjimkou.

Překvapivě už ve skupině skončila cesta Pobřeží Slonoviny. Sice začali výhrou nad Japonskem, v dalších dvou zápase ale na své soupeře nestačili. Pro mě je to celkem překvapení, protože jmény mají zajímavý kádr. Na druhou stranu je vidět, že jen slavná jména vám nic nevyhrají. Sloni poslední zápas nezvládli a i s Řeky byli slabším týmem. Ve skupině zůstali též Japonci. Asijskému účastníkovi šampionátu se nedařilo od samého začátku a nakonec se mu podařilo urvat jen jeden jediný bod a to nemohlo na postup stačit.

Skupina D zaznamenala dle mého největší překvapení. Vítězství zde vybojoval outsider z Kostariky, naopak domů cestovali oba evropští účastníci. Kostarika předvedla pěkný, moderní a rychlý fotbal, který slavil zasloužený úspěch. Ani jednou v těžké skupině neprohrála a v posledním zápase si mohla dovolit hrát v pohodě a uvolněně. Druhým postupujícím je Uruguay, která se mi na rozdíl od Kostariky vůbec nelíbila. Jejich mužstvo zdobila nepříliš atraktivní hra, simulování a zákeřnosti. A teď nemám na mysli jen Suareze, ale i Pereiru, který neunesl výsledek prvního zápasu a soupeře bezdůvodně nakopl. Prostě jihoamerický tým mě nijak neoslovil, i když na něj šli před šampionátem úžasné reference.

Cestujícími domů jsou oba evropské týmy. Přesto bych zde našel rozdíl. Angličané nehráli tak zle, ale doplatili na tragické neproměňování šancí ve všech třech zápasech. Italové prostě nudili, jak je u nich obvyklé. Ostatně Itálie nepředvádí žádnou slávu už dlouhodobě a stačí si vzpomenout jen na její kvalifikační utkání v Praze. Byli zde daleko horším týmem a nebýt neschopnosti českých fotbalistů, odjížděli by s těžkou prohrou. Anglii se nevyplatila sázka na Harta, který nic nechytil a ani velké množství hráčů Liverpoolu v základní sestavě nebyla trefa do černého.

Skupina E je pro mě naopak synonymem úspěchu Evropy. Francie jasně vládla a v prvních dvou zápasech předvedla velmi dobré výkony. V posledním zápase si dojem kvůli prostřídané sestavě trochu pokazili, nicméně zájem jejich trenéra lze chápat. Dařilo se zejména Benzemovi, který mohl dát daleko více branek. Francouzi, na rozdíl od některých jiných evropských mužstev, mají i kvalitu v bráně. Druhým postupujícím je Švýcarsko. Sice dostali hodně naloženo právě od Francouzů a to mohli být rádi, že zůstalo jen u pěti gólů, ale oba ostatní zápasy vyhráli a slaví zasloužený postup. Švýcaři jsou velmi dobří dopředu a pokud v osmifinále zpevní obranu, budou kousat každého soupeře.

Další boje se už netýkají Hondurasu a Ekvádoru. Honduras byl asi nejslabším účastníkem celého mistrovství. Inkasoval spoustu branek a naivita některých hráčů byla až úsměvná. I pro ně šlo ale o zajímavou školu, kterou mohou v budoucnu využít. Ekvádor mě trochu zklamal. V prvním, rozhodujícím zápase se Švýcarskem zahrál bídně a prohru už poté nedokázal napravit. I v závěrečném utkání s už poflakujícími Francouzi nepředvedl nic, čím by si vysloužil postup do dalších kol.

Skupina F zaznamenala postup Argentiny a Nigérie. Jihoamerická cesta dál se očekávala. Argentinci sice zejména v prvních dvou zápasech nepředvedli žádný koncert, díky brankám Messiho však nakonec získali všech devět bodů. Poslední jejich vystoupení už bylo zajímavější a bude důležité, jak se naladí na vyřazovací část turnaje. Nigérie si zajistila postup v souboji s Bosnou. Je jasné, že jim pomohl rozhodčí neuznaným regulérním gólem Evropanů, ale Bosna měla i řadu dalších šancí, které měla využít a nemusela hledat výmluvy a omluvy jinde. Toto jediné vítězství proto africkému zástupci stačilo na postup z druhého místa.

Bosna zaplatila zřejmě nováčkovskou daň, protože mužstvo rozhodně nemají špatné a nepředváděli ani špatné výkony. Bohužel pro ně zaváhali v tom nejdůležitějším zápase a jasná výhra v závěrečném utkání proti Íránu už jim nebyla nic platná. Írán fotbalový svět příliš neobohatil, možná tak disciplínou a důkladnou defenzívou. Zápas s Nigérií byl jedna velká nuda, s Argentinou už to bylo přeci jen zajímavější, ale zase bez bodu. Před závěrečným zápasem sice ještě měli jakous takous šanci na postup, ale těžko říct, zda tomu věřili alespoň oni.

Skupina G přinesla další překvapení na úkor favorita z Evropy. Němci postoupili nejen očekávaně, ale i zaslouženě. K nim se ovšem přidali Američané, kteří za sebou nechali Ghanu i Portugalsko. Německo předvádělo výborné výkony. V prvním zápase se skvěle naladili a jihoevropský tým doslova smetli z povrchu zemského. Výborný zápas odehráli i s Ghanou, i když tentokrát to stačilo jen na remízu. Američané vyhráli první důležitý zápas nad Ghanou a uhráli skvělou remízu s Portugalskem, která však byla úspěchem spíše pro evropský tým, který rozhodně nebyl lepší. USA těží ze skvělé práce trenéra Klinsmanna, který před léty nastartoval obrat v německém fotbale a teď vede k fotbalovému šílenství i Ameriku.

Když čtu, jak pracuje a vidím, jak zpívá americkou hymnu, přiznám se, že jsem mu postup přál. Ze skupiny naopak nepostupují Portugalci a Ghana. U afrického týmu jde o tradiční důvody podobných reprezentací. Dohadování o peníze, problémy v mužstvu a vyhazovy hráčů. Výsledek pak není pro nikoho překvapením. Ostatně velmi úsměvná je i historka s penězi, které museli hráči dostat v hotovosti, protože nemají účty. Fotka s hráčem líbajícím velký balík dolarových bankovek asi opravdu patří někam jinam, než na mistrovství světa ve fotbale. Portugalci zklamali v prvním zápase s Německem a do druhé, rozhodující bitvy se z toho nestačili dostat. Podobný výprask vždy zanechá stopy a hráči Portugalska nebyli výjimkou. Po skupině proto i s hvězdným Ronaldem končí a nic na tom nezměnila ani výhra v posledním utkání s Ghanou.

Poslední skupina H přinesla další nečekaný postup a opět na úkor mužstva z Evropy. Alžířané možná ještě teď netuší, co všechno se jim podařilo. Je potřeba poznamenat, že postoupili naprosto zaslouženě. V prvním zápase s Belgií sice nic nepředvedli, ale jejich druhé představení s Jižní Koreou bylo dechberoucí. Velmi dobrý výkon podali i v rozhodujícím zápase proti trochu vlažným Rusům a zaslouženě jdou dál. Z prvního místa je doprovodil favorit skupiny z Belgie. Musím říct, že na rozdíl od Alžírska mě vůbec ničím nezaujali. Poměrně nudný fotbal bez rychlosti, nápadu, šancí, střel i gólů jim přesto stačil na všech devět bodů a jasný postup.

Ve skupině naopak končí druhý účastník starého kontinentu Rusko. Už po několikáté se Rusové musí loučit po základní skupině a nic s tím nezmohl ani takový stratég, jakým je Capello. Jeho tým hrál celý turnaj neuvěřitelně vlažně, podobně jako Belgičané, ovšem na rozdíl od nich postoupit nedokázal. S nimi se pakují i Korejci, kteří stejně jako ostatní asijští zástupci nedokázali na turnaji prorazit. Ke cti jim je ovšem třeba přičíst, že aktivně přispěli ke skvělé podívané v zápase s Alžírskem a dokázali oproti Rusům ale něco předvést a vzbudit nějaké emoce.

Mistrovství teď přechází do ještě zajímavější, vyřazovací části. Uvidíme, zda bude platit atraktivní fotbal Němců, Holanďanů nebo Kolumbijců a nebo čistý pragmatismus Řeků, Belgičanů či Uruguaye.