Tak nevím. Sice jsem to také po očku sledoval, ale nějak mi nepřijde dělat z bronzové medaile na florbalovém Mistrovství světa kdoví coa propadat nějakému šílenství z úspěchu.
Naši reprezentanti vybojobali o víkendu bronzové medaile na MS ve Finsku. To je určitě chvályhodné, ale ta obrovská hysterie a euforie, která se okolo toho rozpoutala je trochu přehnaná. Nepopírám, že tento sport je zajímavý. Dokonce, když se před dvěma lety konalo mistrovství u nás, tak jsem se byl osobně v Ostravě podívat.
Aby ale ještě několik dní po turnaji byly v médiích pořád oslavné články a rozhovory pomalu s řidičem autobusu, tak to je trochu moc. Chápu, že třeba co se fotbalu týká je okurková sezona, ale nic by se nemělo přehánět. Když jsi projdete kvalitu týmu na MS, tak kdo to sledoval musí uznat, že naši reprezentanti mohli skončit třetí nebo čtvrtí. To znamená, že hráli v podstatě jen jeden důležitý a zajímavý zápas a to o třetí místo. Na mistrovství startuje celkem 16 týmů. Z nich čtrnáct nemá vůbec nárok a jsou tam jen za kompars. Jak jinak si vysvětlit účast mužstev na jejichž bránu jde za zápas přes sto střel...
Další dvě mužstva v podobě Finska a Švédska jsou zase tak špičková, že na ně naši asi těžko budou mít. A rázem tímto vyloučením nám zbyvají dvě mužstva, která si to rozdala o třetí místo nejen letos, ale i téměř ve všech předchozích letech. Tak proč se teď bronzová medaile tolik oslavuje v médiích? Vždyť mohli skončit třetí nebo čtvrtí. Jiné umístění vůbec nepřipadalo v úvahu.
Vím, že spousta lidí namítne, že třeba čtvrtfinále s Estonskem byl hrozně těžký boj. Ano to byl, ale ne proto, že by Estonci byli tak silní, ale proto, že naši hráli silně pod své možnosti a soupeře hrubě podcenili. Ostatně jiné výsledky Estonců se silnějším soupeřem tomu odpovídají. Florbal v Čechách podle mě pořád zůstane především školním sportem a o tom, že by se třeba jen přiblížil hokeji nebo fotbalu si může nechat jen zdát.
