Včera proběhla každoroční anketa Sportovec roku. Na úspěchy jednotlivců v podobných, těžko měřitelných soutěžích, jsou různé názory a pohledy. Stejně tak na to, jak by pořadí mělo vypadat. I já mám nějaký názor a úhel pohledu a musím se přiznat, že jsem rád, že nevyhrála Eva Samková.
Není za tím nic osobního proti této mladé a vysmáté slečně. Jen by mi přišlo naprosto nepatřičné, kdyby vyhrála sportovkyně, která vyhrála jen jeden závod a nic jiného celou sezonu v podstatě nedokázala. Titul sportovce roku by se asi neměl dávat za jeden povedený den v roce. Myslím si, že ani druhé místo této slečně nepatří. Kolem ní jsou umístěni sportovci, kteří nejen uspěli na Olympijských hrách, ale svoji výkonnost dokazovali celý rok v obrovské konkurenci svého sportu.
Být na mě, na první místo by šel Ondřej Moravec. Uspěl na olympiádě a úspěšné výsledky prokazuje celý rok. A všechno tohle v obří konkurenci, kdy každý závod může vyhrát minimálně třicet biatlonistů. Takový sportovec je pro mě sportovcem roku. Na druhé místo bych zařadil asi Petru Kvitovou. Přiznám se, že nejsem žádným jejím nadšeným fanouškem, ale musím uznat, že tento rok byla ve svém sportu hodně úspěšná. I ona se pere též s velkou konkurencí. Někdy úspěšně, jindy s menšími úspěchy. Nicméně letošní sezona ji i díky Fed Cupu vyšla.
Na třetí místo bych zařadil Gebrielu Soukalovou, pro kterou platí v podstatě to samé co pro Ondřeje Moravce. Úspěšná na olympiádě, výborná celý rok. Jen se na rozdíl od Moravce nepere s až tak mohutnou konkurencí a proto až to třetí místo. Dál už si vůbec netroufám hodnotit. Jen si myslím, že v desítce například vůbec nemá co dělat Špotáková. V letošním roce neproběhla žádná vrcholná atletická akce, pokud nepočítám ME, kterému se každý vyhýbá. Navíc dělá sport, kde není vůbec žádná konkurence.
Jsem rád, že to dopadlo alespoň tak, jak to dopadlo. Hlasující by měli brát zřetel na význam sportu a zejména konkurenci v něm. A pak teprve určit, zda by dotyčný vůbec mohl přemýšlet o koruně sportovce roku. Letos to alespoň nedopadlo jak v roce 2002, kdy naprosto nesmyslně vyhrál Valenta. On byl stejný případ jako Samková. Povedl se mu jen jeden závod a jeden skok v životě a hned mu to vyneslo vítězství ve sportovci roku. Tentokrát se do hlasování dalo alespoň trochu rozumu, i když jak jsem napsal, hlasoval bych přeci jen ještě jinak.
