Jaká byla NEJ letošního mistrovství světa?

Celé mistrovství jsem na blogu popisoval jednotlivé hrací dny a své tipy a přání. Teď si dovolím celé mistrovství shrnout a napsat svá NEJ, jak jsem je viděl já. Samozřejmě všude v médiích budeme teď podobné věci vídat. Dokonce i FIFA určila svého nejlepšího hráče a myslím si, že jen potvrdila, jaká je úroveň organizace pod taktovkou pana Blattera.

Začnu kompletní jedenáctkou, která mě nejvíce zaujala.

Ideální sestava MS :

Neuer – Lahm, Garay, Hummels, Blind – Robben, Mascherano, Kroos, Oscar – Muller, Rodríguez

Manuel Neuer – Německého brankáře jsem v úvodu mistrovství zrovna nešetřil. Proti Alžírsku chytal hodně riskantně. V dalších zápasech ze zbytečného risku ubral, i když srážka ve finále s argentinským útočníkem byla hraniční. Ve všech zápasech ukázal obrovskou kvalitu a momentálně jde zřejmě o nejlepšího brankáře na světě.

Phillip Lahm – Trenér pozdějších mistrů světa s ním začal v záloze. Zde ovšem jeho místo není a naplno to dokázal po svém přesunutí na pravý kraj obrany, kde naprosto kraloval a ještě stihl podporovat svými výpady útok.

Mats Hummels – Na šampionátu skvělý. Jako stoper odehrál celý turnaj bez žluté karty a ještě stačil vstřelit dva góly. Zejména ten do sítě Francie si bude asi dlouho pamatovat, protože posunul Německo do bojů o medaile.

Ezequiel Garay – Argentinu jsem celé mistrovství hanil. Ovšem to se netýkalo jejich defenzivy, která pracovala úžasně a čistě. Vysoký stoper nedovolil nic v semifinále útočně naladěným Holanďanům a dlouho držel s kolegy na uzdě i Německo.

Daley Blind – Mladý nizozemský obránce odehrál skvělý turnaj. Už v prvním zápase přihrál proti Španělům na dvě branky a své výkony dokázal pravidelně opakovat. Skvělé mistrovství korunoval v zápase o bronz, kde vstřelil do sítě Brazílie druhou branku. Pokud je pravda, že se o něj zajímá Manchester United, byl bych jako jeho fanoušek jen rád.

Arjen Robben – O něm se dá napsat jen jedno slovo – úžasný. Obrovská rychlost, se kterou ovládá míč, je neuvěřitelná. V každém zápase byl pro soupeře nebezpečný. Jen s defenzivní taktikou Argentiny si bohužel se svými spoluhráči nedokázal poradit.

Javier Mascherano – Musím se přiznat, že tohoto Argentince nemám vůbec rád. On ale odehrál výborný turnaj. Jako defenzivní záložník má výrazný podíl na minimu inkasovaných branek svého mužstva. A navíc hrál naprosto čistě. Jindy zákeřný hráč, dostal za celé mistrovství jen jednu žlutou kartu.

Toni Kroos – Výborný německý záložník, který ke skvělým přihrávkám a standardním situacím přidal i důležité branky. Zejména semifinále s Brazílií byl jeho zápas. Své spoluhráče ale zásoboval skvělou rozehrávkou i v ostatních zápasech.

Oscar – Jediný Brazilec, který úplně nezklamal. Měl to nesmírně těžké, protože před ním se většinou flákal Fred a za ním hořel Marcelo. Bylo na něm vidět, jak chce vše změnit. Kdyby se podobně snažili i ostatní Brazilci, nikdy pro ně nemohl být konec šampionátu tak trapný.

Thomas Muller – Pro mě nejlepší hráč celého brazilského turnaje. Pracovitý útočník, který nevypustí jediný souboj. Ke své pracovitosti přidává i důležité branky. Platný jak vepředu, tak v defenzivě při standardních situacích. Podobně by podle mě měl vypadat ideální a moderní útočník současné doby.

James Rodríguez – Velké překvapení. Skvělé výkony mladíka, které byl navíc schopen opakovat ve více zápasech. Žádná houpačka, ale vždy velmi dobrý výkon. Jeho gól do sítě Urugvaye jen korunoval jeho báječný turnaj.

Znáte tedy mojí ideální jedenáctku, jak si myslím, že by mohla vypadat. Protože ke každému šampionátu patří i zklamání, dovolím si napsat i sestavu největších propadlíků turnaje. Tentokrát už bez vysvětlování, ať si každý udělá obrázek sám:

Nejhorší jedenáctka mistrovství:

Casillas – Ramos, Luiz, Pepé, Marcelo – Hazard, Xavi, Gerrard, Olič – Drogba, Suarez

Do sestavy jsem zařazoval hráče, od kterých se něco očekávalo a oni to dle mě předvést nedokázali. Dokonce se k tomu ani nepřiblížili. Nemělo samozřejmě smysl sem psát hráče Iráku, Austrálie nebo Hondurasu. Od nich nikdo nic nečekal.

Na závěr si už jen dovolím napsat takových tradičních pár NEJ, jak jsem je viděl ze svého pohledu.

Nejlepší hráč – jak jsem psal výše – Thomas Muller

Nejlepší zápas – nedokáži se rozhodnout a proto volím tři – USA:Belgie, Alžírsko:Německo a Alžírsko:Korea. Samozřejmě by se daly určit ještě nějaké, ale zde vždy zářilo jen jedno mužstvo a druhé dělalo kompars (Německo:Brazílie a Holandsko:Španělsko)

Nejhorší zápas – mám zde dva zápasy – Nigérie:Írán a Argentina:Holandsko

Nejhezčí gól – pro mě jednoznačně James Rodríguez. Jeho branka v osmifinále proti Uruguay byla úžasná.

Největší překvapení – USA a Alžírsko. Zejména Afričané mě překvapili. Nikdo jiný nedokázal dělat budoucím šampionům takové problémy, jako oni.

Největší zklamání – Jihoamerické týmy (snad až na Kolumbii) a Messi. Asi to zní divně, když se dvě jejich mužstva dostala do bojů o medaile, ale mě se jejich fotbal nelíbil. Byla v něm spousta zdržování, polehávání a nejrůznějších provokací. A Messi? Pro mě zdaleka ne tak skvělý hráč, jak se pořád píše. Myslím si, že jeho celozápasové chození po hřišti by mu nikde jinde, než v Barceloně nemohlo projít.

Tak takhle jsem viděl mistrovství od své televizní obrazovky. K šampionátu se ještě naposledy vrátím zítra, kdy trochu podrobněji proberu osm čtvrtfinalistů. Kdo se se totiž na MS dostane do čtvrtfinále, už je úspěšný. A podle nich by se měly řídit budoucí fotbalové trendy. Proto přidám své postřehy.