Bůh má smysl pro srandu. Stvořil ateisty.

Ateisté tvrdí, že Bůh je strašlivý a nenávistný. Dokládají to citáty z Písma, které však napsali lidé. Osobně se domnívám, že Bůh je velice vtipný. Jinak by nás totiž zmíněnými ateisty neobdařil.

http://www.cb.cz

Hned zpočátku textu se musím ponořit do ryze osobní teologie. Aby bylo jasno, mám za to, že Pán nám dal mnoho darů. Mezi jinými i humor. Stvořil nás totiž ke svému obrazu. A také nám dal dar svobody. Svobody rozhodování, co s jeho dary učiníme. Tudíž odmítám všechny ty kecy o tom, že On není, páč by se nemohl dívat (bez zásahu shůry) na to co tropíme. Mohl. Dívá se. A trápí se našimi skutky. Ale dal nám zmíněnou svobodu, dal nám ponaučení, co s ní, a zbytek je na nás. Tož tak.

Humoru nám dal dostatek. Ale domnívám se, že nějakým Jeho nápadem došel k tomu, že nejsrandovnější věc na naší Zemi budou ateisté. Jinak si totiž jejich existenci a činění nedovedu vysvětlit.

Ve svém životě věřícího křesťana jsem se setkal s několika urputnými nadšenci pro věc víry. Je jich jen pár, ale poznají se tak, že jakékoliv dění, jakýkoliv jev, dokládají citací z Písma. Přijde mi to blbé. Nicméně jsem se setkal s lidmi, kteří jsou v tomto ohledu urputnější. Ateisté, a aby bylo jasno, míním tím ateisty militantní. Že takové neznáte? Ale jděte. Je jich mnoho. Poznají se totiž stejně, jako oni bratři a sestry v Kristu s plnými ústy Bible. Na jakýkoliv názor ohledně víry, Boha, dějin křesťanství a podobně, okamžitě vyrukují s patřičným citátem z Bible. Připadají si jako znalci, působí jako šašci.

Kdo chce podpořit své argumenty, najde v obou knihách Písma munici. Jako křesťan to vím, jako čtenáři Bible je mi to jasné. Najdu doklady, podporující mou víru, najdu jiné, které víru dokážou zpochybnit. Chápu. Znovu říkám – Písmo jsme napsali my s touhou přiblížit se nám nesdělitelnému. Popsali jsme mnoho dějů a jevů a snažili se je pochopit. Jsme omylní a ledacos jsme si vysvětlili blbě. Tak to chodí. A po staletí diskutujeme a přeme se s mnoha otázkami – Jak to je, Jak to myslel, Jak k tomu přistoupit a podobně. Často je to legrace. Ateista nepochopí.

On se totiž domnívá, že vše je dané a pochybovat, zvažovat sémantické významy a dějinné souvislosti, je křesťana nehodné. Ten je totiž svázaný a musí (MUSÍ) věřit všemu.

Opak je pravdou. Pochybnosti jsou průvodním jevem víry. Pochybnosti o tom, zda Pán tímto (kterýmžto) sdělením myslel právě to, co my se domníváme.

Jedno ale vím jistě. On ve svém neskonalém humoru a ve své věčné moudrosti nám kromě jiných dal i další dar. Dal nám ateisty, aby nám na světě bylo hej a mohli jsme se i v útrapách smát. Protože není nic veselejšího, než človíček, který v jedné ruce třímá Bibli, které nerozumí, a duhou rukou ukazuje do vesmíru, kterému nerozumí už vůbec. A aniž by se nažil jedno, či druhé pochopit, obveseluje nás svými myšlénkovými výplody.

Při vědomí tohoto musím říci, že na světě je krásně. Stále je se čemu zasmát.