Reforma-ano či ne?

Slovo reforma se stalo jakýmsi kouzelným slůvkem, které vyhrálo ODS nejedny volby. Otázkou však je, jaké reformy Topolánkova vláda ODS,KDU-ČSL,SZ a dua bývalých poslanců ČSSD udělala a samozřejmě jaké měly tyto reformy výsledky a dopady. Že jsou určité reformy nutné uznává témeř celá politická reprezentace v ČR, každý má však méně či více rozdílný názor na způsob provedení daných reformních kroků.

Reformy jsou součástí naší politiky od roku 1990, což není nikterak překvapivé díky přechodu centrálně plánovaného hospodářství na tržní ekonomiku. Předvolební sliby ODS byly extrémní až extremistické. Celá republika tak točila daňovým kolečkem, živnostníci a drobní podnikatelé se těšili na jednodušší daňové přiznání a důchodci už si mnuli ruce nad slíbenou tisícikorunou. Velký třesk se však nekonal.

Připomínat jakým způsobem vznikla vláda je asi zbytečné, všichni dobře víme, jak se "zdařilo" získat důvěru Poslanecké sněmovny. Nyní se však podívejme, jakým směrem se ubíralo reformní snažení čtyřkoalice! Největší hit rovné daně v hodnotě 15% se nekonal, nakonec je z propagovaného snížení přímých daní jen zvýšení, což lze dokázat zvýšeným výběrem daní. Největší dopad tento krok měl na střední a také na nižší příjmové vrstvy. Vše bylo podpořeno zvýšením snížené sazby DPH. Zvýšení daní mělo být podle koaličních partnerů zmírněno u nižších příjmových skupin adresnými sociálními dávkami a u penzistů přidanou tisícikorunou. Z adresných sociálních dávek je snížení dávek všem bez rozdílu a přidaných cca 450 Kč v průměru penzistům.

Samostatnou kapitolou rádoby reforem je zdravotnictví. Místo odhalení a zacpání děr, kudy odtékají finanční prostředky ze zdravotnictví, byl zvolen opačný postup podle hesla : Občané, ze systému nám odtéká děrami mnoho peněz, tak nám do toho pytle dejte víc a my ty díry budeme zvětšovat! Předchůdce pana ministra Julínka, MUDr. David Rath dokázal ušetřit na účtech zdravotních pojišťoven cca 27 miliard a přiškrtil farmaceutickým firmám a lékárníkům kohouty jejich neviditelné ruky trhu. To ministr Julínek se svým dvojčetem panem Cikrtem jsou jiní kabrňáci, peníze vytahují z kapes starých nemocných babiček, vždyť ty stejne ODS většinou nevolí, tak ať to zaplatí. Nebylo by tedy záhodno nejdříve zjistit kudy nám ty peníze odtékají a pak teprve přistoupit k regulačním poplatkům, nebo spíše vybírání stravného v nemocnicích?

Privatizační nápady jsou už opravdovou perlou, obzvláště snaha zavedení řízené zdravotní péče dle vzoru z USA, kde se vydává 15% HDP do zdravotnictví, všichni platí jako mourovatí a stejně není zdravotní péča zdaleka pro všechny ve vysoké kvalitě. Záměr je tedy jasný, za málo peněz prodat známým, kamarádům a sponzorům co nejvíce muziky.

Nechápu ani liknavost nad penzijní reformou, která byla připravena již od ČSSD, existoval na ni jakýsi konsenzus a mohla být s drobnými změnami aplikována do praxe. Nyní se hledá nové řešení, které se stejně nenajde a jediná změna je odchod do důchodu odsunutý na hranici 65 let pro všechny.

Státní rozpočet bude mít nižší schodek jen díky jednorázovému prodeji státního majetku,akcií státních firem a oškubávání všech lidí.

Závěrem lze konstatovat,že reformy jsou nutné, jsou naší společností očekávány, avšak čeká se na reformy kvalitně připravené, ne spíchnuté horkou jehlou, jako Tolopánkův batoh přes noc a především je nutno dosáhnout širokého politického konsenzu, který jistě nebude dosažen přetahováním poslanců, nevedením diskuze a stálým ponižováním opozice. Lze tedy vyzdvihnout heslo pana premiéra : Kdybychom lidem řekli pravdu, tak nikdy nevyhrajeme!