Pane Topolánku, je čas udělat pá pá!!!

    Nemožné se stalo realitou. Pokud někdo nevěřil uplácení a vydírání některých poslanců, pokud někdo nevěřil v existenci justiční mafie a pokud někdo nevěřil indiciím o stylu vládnutí ODS a jejich koaličních partnerů, musel po zveřejnění nahrávek s poslancem Moravou v hlavní roli uznat, že to pravda je!

    Ale rozeberme si vše postupně, pan Morava je jen třešniškou na modrém dortíčku. Začátek našeho příběhu je před volbami do PS PČR v roce 2006. Popisovat Kubiceho zprávu a oč v ní šlo je asi úplně zbytečné. Faktem zůstává, že byla zvratem ve volbách, kdy ovlivnila část voličů ve prospěch ODS. Nekonečná jednání o vládní koalici trvala 7 měsíců, vinu nelze přičítat ani jednotlivým politikům či stranám, ani volebnímu systému, za určitých podmínek může prostě k patové situaci dojít vždy, nepočítáme-li Mirkem Topolánkem obdivovaný bonus pro vítěze ve formě nadpoliviční většiny mandátů pro vítěze. Nyní se však dostáváme k meritu věci. Mnohaletí členové jedné sněmovní frakce náhle procitnou a zjistí, že program za který kandidovali a se kterým se dostali na hřejivá místečka poslanců, je v úplném rozporu s jejich přesvědčením a ze své mateřské strany odejdou. Jistě, nic není nemožné. Ovšem tím pádem měli odejít i z postů, které jim zajistila strana, kterou již nyní nezastupují. Pokud někdo mluvil o politické korupci, ve vztahu k těmto poslancům, byl zařazen mezi diktátory.

    Nastalo však jednání druhé, opět před volbami, tentokrát obecními a senátními, kdy byla zatčena bývalá úřednice ministerstva pro místní rozvoj. Samozřejmě bylo dostatečně zdůrazněno, že byla vysoce postavenou úřednicí za ministra Paroubka a Martínka. Po volbách byla všechna obvinění stažena a paní Jourová je dnes v sokromém sektoru, jako odbornice na fondy EU.

    Třetí jednání, již tradične volební, lze pozorovat v době volby prezidenta republiky. Kulky, úplatky a vyhrožování. Sliby věrnosti ze strany některých členů KDU-ČSL jako je poslanec Severa se pod tlakem slibu vyrovnání státu a církví hroutí jako domeček z karet. Nakonec bývalí spojenci pana Švejnara ve stoje tleskali Václavu Klausovi a mezi prvními mu třásli pravicí. Celé divadlo bylo opepřeno ministrem vnitra Langerem, který vyčítal s elegancí sobě vlastní svému kolegovi Bursíkovi, jeho neústupnost ve výběru kandidáta a náhlá změna v postoji poslance Snítilého, který zřejmě pod tlakem změnil názor, ač záznamy z kamer na Hradě záhadně zmizely.

    Kdo se prokousal tímto textem až sem, nemůže se již divit kause Morava a možná pochopí pravou tvář Mirka Topolánka a jeho kolegů. Jediným oč se zajímají jsou výlety, zábava, moc a peníze. Jak asi dopadne například naše zdravotnictví ve spárách těchto dravců? Jak se bude vyvíjet naše demokracie a svoboda slova pod vládou člověka, který nedokázal uznat chybu svoji a svých blízkých spolupracovníků? Je čas Vám to milý pane premiére osladit! Je čas k odchodu! Něděkujeme, není zač a odejděte!