Demokracie ustupuje viru, kde jsou dnes její ochránci z Letné?

V roce 2019 proběhly masivní demonstrace organizované Milionem chvilek pro demokracii. Téma, které spojilo téměř 300.tisíc lidí byl strach o stav demokracie v ČR a o její možné ubývaní. A já se tímto článkem ptám: „Kde jste dnes?"

Obrovské množství lidí vidělo před rokem tak zásadní poškození demokracie v naší zemi, že neváhali a vyrazili ze svých domovů do ulic. Tehdy to ubývání naší svobody spočívalo ve jmenování Ministryně spravedlnosti paní Benešovou, o které se lidé domnívali, že by se ve svém úřadu nemusela chovat podle jejich představ. Druhým důvodem byl dávno známý fakt, že náš premiér byl v minulosti nejspíše agentem STB a ještě k tomu je, pro necelých 50 mil Kč, které beztak dávno vrátil ve střetu zájmů. První argument, tedy možné protidemokratické jednání paní ministryně se dosud nenaplnil a ten druhý je známý a stále platný celou řadu let. Nicméně některým spoluobčanům, kteří se rozhodli nás ostatní zachránit to tehdy stačilo k tomu, aby si na sluníčku užili hezká odpoledne ve společnosti těch, co mají podobně vytříbené smysly pro fungování či nefungování něčeho tolik neměřitelného, jako je demokracie.

Sešel se rok s rokem a minulou neděli, tedy 18.10.2020, se opět se potkali při protestu za záchranu demokracie lidé na Staroměstském náměstí. Tentokrát ale jiní, z mého pohledu opravdoví zastánci. Důvody demonstrace byly jasně definované. Vláda v rámci tzv. boje s virem dnes zcela zásadně omezuje naše svobody a práva, nutí nás žít v totalitním prostředí, které si bohužel já, ani mí starší příbuzní nepamatujeme, a to ani z předlistopadové doby. Celým důvodem je, aby se vládě lépe počítali nakažení, jiný smysl její opatření nemají. Vzhledem k tomu, že tzv. bojujeme s virem, na který není lék, veškerá opatření vlády vedou jen k lepšímu zmapování nakažených, rozhodně ne k jejich léčení. Pokud mě totiž ještě současná situace nepřipravila o zbytek zdravého rozumu: „… bez léku žádnou nemoc nevyléčíš“.

Podobné demonstrace od jara proběhly už nejméně dvě. Na jedné jsme s manželkou byli. Stejně jako ostatní zúčastnění, kteří vnímají vládní opatření pouze jako přibývání nesvobody a ubývání demokracie, jsme měli potřebu svobodně vyslovit svůj názor, dokud to ještě jde. Za sebe musím říci, že demonstrace na Palackého náměstí proběhla velmi klidně, příspěvky hovořících byly věcné, plné argumentů, demonstrace se účastnili normální lidé jako my dva. Malou chmurou na pocitu, že na to nejsme sami byla jen večerní okrajová zpráva v mediích, že demonstrace proběhla a účastnilo se jí okolo 100 převážně pravicových radikálů. Jsem normální člověk, nikterak radikální, má žena také ne, okolo nás stáli podobní lidé a počet byl velmi podhodnocen. Odhadem tam bylo 1000-2000 lidí. To, že tato forma demokratického projevu není dnes vítána a elitami ani mainstreamem podporována se tehdy projevila jen klamnou informací v mediích.

Od posledního vyhlášení nouzového stavu se však situace významně změnila. Přibylo totalitářských omezení, která dopadají téměř na každého z nás. A jak je tomu v opravdových totalitách, přibylo i represí vůči nepohodlným. Nyní to byli demonstranti na Staroměstském náměstí, které Policie ČR hermeticky uzavřela, podobně jako kdysi Lidové milice Národní třídu, poté policejní provokatéři připravili správný mediální obraz demonstrujících a následně byli donedávna ještě majitelé svobodného názoru za tento názor potrestání vodními děly, slzným plynem a obušky. Pak už jen následovala ta tzv. pravdivá mediální tvář těch špatných, samozřejmě demonstrantů.

Jestli loni někdo vnímal volbu jisté starší paní jako úbytek demokracie a šel do ulic, proč teď sedíte doma? Demokracie zmizela….

Demokracie z mého pohledu končí tam, kde neexistuje alternativa a u nás alternativa není. Vláda plošně omezuje svobody nás všech za pomoci restrikcí a sankci, media jí v tom významně pomáhají všudypřítomným rozséváním strachu mezi lidmi a opozice? Ta jen křičí, že opatření proti viru, ale hlavně proti naší svobodě měla být dříve a tvrdší….., tedy hrají stejnou hru!!!

28.10., v den, kdy bychom měli všichni společně v poklidu slavit Vznik samostatného československého státu půjdeme se ženou demonstrovat, dva úplně obyčejní lidé. Třeba nás zbijí a označí za ultrapravicové radikály, ale pro nás dva ještě svoboda smysl má a třeba i někdo z těch 300.tis lidí na Letné to tentokrát ucítí podobně.