Můj strýček Genofond a jeho strážný anděl

Tak jsem si přečetl pár aktuálních zpráv a musím říct, že jsem z nich šťastný. Sice je mi z toho všeho tak akorát na zvracení, ale jsem šťastný. Třeba se ostatní lidé s podobnými sklony k sebemrskačství a totální indispozice šedý kůry poučí a v budoucnu se vyvarují podobnejch excesů.

Tak nějak zvláštně mě uspokojilo, co že se to nestalo. Můj strýc geronto-genofond má radost, protože je zase obtěžkán méně o několik jedinců, kteří prostě neví, jak se mají chovat, čeho si vážit, a nemají ani za nehet rozumu v palici. Když nemám palici, zkusím durmana.

Támhle Lojza to sežral minulej tejden ve škole o přestávce, pak do konce vyučování lítal po školních chodbách a řval něco o lásce a žaludku. Paráda. Ředitelka nikoho nezavolá, protože by z toho byla celonárodní ostuda. Přijel by redaktor televize H@vna, celý den by monitoroval situaci, aby nám večer pověděl s durmanem v ruce, že ředitelka bude veřejně pranýřována za to, že nenašla v kapse mladíka semeno a že neodhalila, že se jedná o smrtelně jedovatej ksindl. Takže to dámevole, dyš to roste kua u každý silnice né? Zadáko hele bomba svinstvo. Nevěděli co to dělá, nevěděli zhola nic, ale "vzali si pouze asi 10 semínek každej"... tohle je ještě jakštakš emočně zvládnutelný, protože se v tomhle případu vyskytuje spousta faktů, který z těch debilních dětí dělají debilní, mrtvé ubožáky. Stane se, i já leccos žral... a kouřil jsem smotaný kopřivy, nacpaný do dutýho stébla.

Co mě ale nenechává v klidu je, že platím nehorázný zdravotní pojištění proto, aby ty prachy potom využil na seberekonstrukci člověk, kterej se svlíkne do naha a začne dobrovolně zápasit s kombajnem. K čemu jinýmu přirovnat toho němčíka, co se vsadil, že v televizi přeskočí na pérkách jedoucí auto. Budiž mu ten nápad posvěcen fotříkem, kterej ve snaze zviditelnit sebe, syna i ducha svatýho, nastartoval vůz a před celym národem svýho synátora porazil tak, že klučina leží ve špitále a pravděpodobně už bude ležet nadosmrti. Doufám, že se všichni rodiče, co mají přirozený sklon k demenci ponaučí, že nemají své děti nechávat skákat přes jedoucí auta.

Další, byť do článku nezapadající článek řetězu blbosti, je pravděpodobně česká rodinka, co se nechala zamknout v jeskyních. To už je opravdu kruciální příklad toho, že jsou mezi námi lidé, co se prostě neumí chovat. Že se po pražský zoo pohybujou rodiče malejch dětí, co jsou už v prvnim pavilonu po cestě zlitý jak konve, už jsem si zvykl. Že na prohlídky hradů a zámků choděj pětiletý děti, co pak po sálech lítaj a řvou, že je pak musí okřikovat i průvodkyně, jsem si zvykl. Že se lidi pod vánočnim stromkem na Staromáku chovaj jako zvířata, že v tom davu sedíc na zemi kojej mámy svý mimina, zatímco jim elegantně oblečení strýcové a paničky šlapou po ksichtech, jsem si zvykl. Že se ale v samotným záchvěvu ó velké blbosti nechám zamknout v jeskyni, protože mámo jsme ještě neviděli tamleten vole krápník, to je pro mně zcela nové. Jako už nikdy nepůjdu na rozsvěcení stromu na Staromáku, protože z toho mám akorát nervy v kýblu, kdy na mě někdo šlápne, nebo kdy na mě přiletí kelímek s pivem, nebo kdy o mojí bundu někdo típne cigáro, tak už nikdy nechci slyšet lítost nad těmahle individualitama.

Lidi taxakru nedělejte kraviny.