Sociální demokracie je známá svým důrazem na ochranu nejohroženějších skupin ve společnosti. Jak konstatujeme ve volebním programu ČSSD, v posledních letech se u nás výrazně zhoršil přístup státu ke zdravotně postiženým a lidem v tísni. Usilujeme proto o vytvoření solidární společnosti, která nabídne pomocnou ruku každému, kdo se ocitne v situaci, kterou nezvládá řešit vlastními silami. Podmínkou pomoci je jeho aktivní spolupráce a závazek prospět ostatním, bude-li moci. A k čemu se zavazujeme my?
- Zajistíme dostupné, kvalitní a efektivní sociální služby především definováním sítě sociálních služeb a posílením role plánování jejich rozvoje. Stanovíme jasná pravidla pro výpočet dotace jejich poskytovatelům a pro použití příspěvku na péči.
- Upravíme pravidla pro přiznání příspěvku na péči a nároku na invalidní důchod osob se zdravotním postižením.
- Prosadíme zákon o sociálním bydlení, který definuje standard sociálního bytu a vymezí osoby, které na něj mají nárok, např. osamělí senioři ve větších městech, nízkopříjmové rodiny, osoby se zdravotním postižením nebo děti opouštějící ústavní výchovu.
- Zamezíme obchodu s chudobou pronajímáním předražených ubytoven hrazených ze sociálních dávek na bydlení a s využitím evropských prostředků zahájíme výstavbu malometrážních sociálních bytů.
- Podpoříme osoby, které pečují o své blízké v domácím prostředí.
- Pro případy, kdy druhý rodič neplatí řádně výživné, prosadíme zákon o zálohovaném výživném.
- Občany budeme nekompromisně chránit proti lichvářům, podvodníkům, agresivním prodejcům i zvůli exekutorů.
- Posílíme sociální práci na obcích a terénní práci v sociálně vyloučených lokalitách a rozvineme spolupráci s neziskovým sektorem. V sociálně vyloučených lokalitách zamezíme komerčnímu provozování hazardních her.
- Sociální prací s rodinami ohroženými chudobou zamezíme odebírání dětí do ústavní péče pouze z ekonomických důvodů.
Já osobně považuji za velmi důležitou oblast sociálního bydlení. Alarmující je, že neexistuje zákon o sociálním bydlení. Tuto situaci pak zneužívají někteří rádoby podnikatelé. V naší zemi sice existují tzv. sociální byty a občané v nouzi dostávají od státu příspěvky, ale ty končí v kapsách těchto spekulantů – majitelů předražených a nevyhovujících ubytoven, kteří ubytovávají v nedůstojných podmínkách hlavně nepřizpůsobivé občany, místo rodin v tíživé sociální situaci, osamělých žen s dětmi a seniorů.
Provozovatel ubytovny nashromáždí do několika málo místností i více než 10 lidí a od každého inkasuje příspěvek na bydlení, který vyplácí stát, ale který je určen na úplně jiné účely. Na těchto příspěvcích na bydlení stát vyplatil v roce 2011 0,9 mld. Kč, v roce 2012 to bylo už 1,7 mld. Kč a letos byla tato suma překročena už v srpnu. Tento výnosný obchod přináší neuvěřitelné zisky do kapes vychytralých „podnikatelů“.
Je těžké tento trend zvrátit a najít optimální řešení, ale je nutné se o to alespoň pokusit. Myslím, že jedním z řešení je prosadit do nového zákona o sociálním bydlení především parametr dávky na podporu bydlení počítaný na metr čtvereční. V oblasti sociálního bydlení musíme podpořit motivační pobídky obcím k výstavbě sociálních bytů, k čemuž by měly sloužit dotace z fondu rozvoje bydlení. Tento fond by měl pomoci také mladým rodinám, které by z něj mohly čerpat půjčky na výstavbu nových startovacích bytů.
Já osobně považuji řešení problému sociálního bydlení za jedno ze svých prioritních témat, protože se týká ochrany nejzranitelnějších vrstev našeho obyvatelstva a je nezbytnou podmínkou řešení životních situací tisíců našich spoluobčanů.
