Na kterém místě se v případě ochrany Šumavy ocitá člověk?

Novela zákona o ochraně přírody a krajiny byla na návrh předsedy Poslaneckého klubu hnutí ANO vyřazena z probíhající schůze Poslanecké sněmovny.

Tento krok lze hodnotit jako účelový, ministr životního prostředí Brabec kontroverzní novelu stáhl patrně z důvodu blížících se krajských voleb. Přestože to otevřeně nepřiznal, v podstatě tím potvrdil, že kritika návrhu zákona bytostně se dotýkajícího obyvatel žijících v Národním parku Šumava je oprávněná.
Novela zákona o ochraně přírody a krajiny sjednocuje pravidla pro fungovaní národních v České republice. Národní park je definován jako území, jehož značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam. Podle této definice jsou tedy zvláště chráněnými druhy každý brouk, ryba, pták, houba, rostlina, keř, strom, kámen…, výčet by byl velmi rozsáhlý. Šumava se však od všech ostatních národních parků odlišuje tím, že na její ploše existuje přes dvacet obcí, ve kterých žijí lidé. A ti se oprávněně ptají, na kterém místě se v případě ochrany Šumavy ocitá člověk?
Sociální demokracii se před několika týdny podařilo zastavit plán ministra Brabce na významné zdražování vody pro domácnosti. Svůj návrh vodního zákona byl donucen stáhnout. Vyřazením zákona o ochraně přírody a krajiny z aktuální sněmovní schůze učinil stejný krok. Jedna bitva byla vybojována, ale válka o Šumavu nekončí. Všichni zodpovědní politici z Jihočeského a Plzeňského kraje budou bojovat dál. V zájmu těch, kteří na Šumavě žijí.