Ošetření na pohotovosti

Známe to jistě všichni, náhle nás zradí zdraví či jen přeceníme své síly a dovednosti a ocitneme se na ošetření v nemocnici..

Málokdo z nás má rád nemocnice, ovšem nejsme stroje, tudíž se občas stane, že doktora navštívit musíme. A většina lidí je následně překvapena, že realita je úplně jiná, než v různých seriálech ze zdravotnického prostředí. Neoperuje se na chodbě, lékaři neoživují pacienty v čekárně (tedy většinou..) Pokud přijdeme v pohotovostní době, to znamená ve večerních hodinách či o víkendu, musíme počítat s tím, že personálu je ve špitále méně a přednost mají akutní případy. Proto by se na pohotovost mělo chodit v opravdu nutných případech, jako jsou akutní úrazy, krvácení, akutní zhoršení zdravotního stavu, které nás ohrožuje na životě, atd.. Jenže spousta lidí chodí s banalitami, dlouhodobými nebo chronickými obtížemi a potom se diví, že musí čekat. Ano, musí. Vždy mají přednost akutní stavy. A i když se pacienti dostanou do rukou lékaře, vyšetření není za minutu hotové. Pokud přijdu do nemocnice, musím počítat, že mi budou prováděna odborná vyšetření, na jichž výsledky se musí čekat. Například odběry krve, moči.. Ovšem odborní lékaři by neměli a nemohou suplovat obvodní lékaře. S rýmou, kašlem, teplotami bychom měli jít právě k našemu obvoďákovi.

Pokud člověk přijde s akutním úrazem, ošetřen bude vždy v nejkratším možném čase, pokud se rozhodnu navštívit nemocnici s neakutním úrazem či dlouhodobým problémem, musím se obrnit trpělivostí a počkat..Nechci tady pět ódu na české zdravotnictví, vím moc dobře, že k ideálu má daleko. Ovšem kdo poznal zdravotnictví jinde ve světě ( a nemám na mysli země třetího světa, nýbrž vyspělé evropské země), musí mi dát za pravdu, že naše zdravotnictví je na dobré úrovni. Samozřejmě je ale co zlepšovat. Jako ve všem v České republice..