Cítíte se jako novodobí otroci?

Někteří jedinci si myslí, že máme místo demokracie novodobé otroctví. A já tvrdím, že je to pěkná hloupost. 

Cesta za svobodou byla dlouhá a trnitá. Poté, co jsme se svobody konečně dočkali, nastala euforie. Demokratický stát se utvářel pomalu, museli jsme si zvykat... Není vše růžové a ne vše se povedlo. Ale svobodu máme a demokracii též. Nazývat toto novodobým otroctvím je dosti mimo mísu. (viz blog https://katerinakaltsogianni1.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=734802 ) Volnosti máme dost, někdy možná až moc. Pracovat můžeme nebo nemusíme, což je skvělé, máme na výběr. A to ve všem. Život máme ve svých rukách. Dokonce můžeme už i svobodně nadávat na vše a to prakticky beze strachu z jakéhokoliv trestu. Prezidenta a vládnoucí politické strany jsme si zvolily též svobodně ve volbách, takže za politickou situaci si můžeme tak nějak sami. Před třiceti lety byla vize o svobodě a demokracii asi odlišná. Měli jsme nějaké představy, často dost naivní. Skutečnost je drsnější. Ale i přesto tvrdím, že žijeme v demokratickém státě. Jako otrok se necítím. Nazývat tuto nastalou situaci jako novodobé otroctví, je dost hloupé.