Malý velký problém-veřejné WC

Zná to jistě každý. Pohodová procházka po městě, když tu náhle..tlak v měchýři anebo divné zvuky v břiše. Na řadu přichází téměř Nerudovská otázka-kam s ním??

Zpočátku jsem měl jisté obavy, zda je vhodné na toto téma psát blog. Pak jsem si řekl, že je to lidské a tak jsem se pustil do psaní :)

Děláme to všichni a často i několikrát denně. Ovšem někdy to stojí úsilí, zvlášť, pokud nás volání přírody zastihne ve špatný čas na špatném místě-třeba v centru města. Většinou zatneme zuby a snažíme se vydržet. Ovšem pokud už se nám kroutí palce u nohou, z břicha se ozývají zvláštní zvuky a po čele se nám řine pot, musíme jednat. Rychle. Ale co teď? Zde nabízím několik variant:

Najít nejbližší veřejné WC

Zřejmě první řešení, které nás napadne, zvlášť, pokud jsme v zalidněném centru. Pokud o žádném nevíme, zeptáme se. Anebo použijeme aplikaci v mobilu, která nám nejbližší veřejnou toaletu najde. To jsou vychytávky.. :) Bohužel, aplikace už nám nesdělí, že záchod je zamčený, zdevastovaný, že tam chybí prkénko, papír či mísa. O pochybných idividuích, kteří jsou zamčená v kabinkách a strkají svoji chloubu do díry ve dveřích, se apka již též nezmiňuje :)

Využít některou provozovnu

Dnes ve městech fungují programy, kdy některé podniky, zvláště tedy bary, restaurace, atd, umožní vykonání potřeby každému, kdo si řekne. Za to mívají na oplátku od města slevu na nájmu či platí méně za letní zahrádku. Pro majitele provozoven vcelku výhodné. Ale někomu může být nepříjemné, přiběhnout z ulice a s útrpným výrazem ve tváři prosit o nasměrování na toaletu :)

Využít nějaké zákoutí či keřík

Někdy dosti nemožná varianta, zvlášť ve větších městech. Často se nelze schovat před všema očima, zrovna když začnete vykonávat potřebu, projde kolem průvod školaček. A školáků. Všichni vás sledují a hihňají se. Připadáte si jako úchyl. Policisté, kteří jdou zrovna kolem, si to myslí taky, proto se vás vyptávají na trapné otázky a nakonec to vaše snažení ocení blokovou pokutou.

Když předešlé možnosti selžou..

I to se může stát.. Pekelně se soustředíme, ale zároveň propadáme panice..V hlavě nám hučí jako v úlu a je nám z toho všeho úzko a na omdlení. Racionální myšlení není možné. Černý scénář se pomalu naplňuje.. Potom stačí jeden neopatrný pohyb. Naše tělo nás zklame.. a teď už se naplňuje nejen černý scénář..  po nohou se nám rozlévá příjemné teplo.. :)

Tak co, máte podobné zkušenosti? :)