Největší problémy doby

Svět se potápí do těžkých problémů, které je nejvyšší čas razantně řešit. Jinak nás utrápí k smrti a přivedou lidstvo k zániku. Co všechno jen musíme snášet? A to možná není všem utrpením konec.

Třeba taková hokejová NHL má podle dnešního tisku opravdu vážný problém. Její orgány řeší palčivou starost: lední hokej je prý sportem hlavně pro muže a pro bělochy a málo se tam prosazují ženy, černoši, milovníci výstředních sexuálních praktik a zdravotně postižení. Stačí se podávat na jakýkoli zápas a dojdete ke stejnému závěru. Tohle opravdu nejde nechat dál.

Krutě nespravedlivé jsou i jiné sporty. V basketbalu se prosazují hlavně vysocí lidé a většinou černoši, ve sprintech silní černoši, v delších bězích lidé původem kolem Sahary, v moderní gymnastice samé mladé ženy. To je nějaká diverzita?

Vážné problémy otřásající naším světem ale najdeme i v jiných oblastech. Třeba taková brčka k pití. Konečně se podařilo zakázat za z plastu. Ale zlo si vždy najde cestu. Tak se nyní musí řešit to, že papírová brčka z prý hygienických důvodů dostanete zabalené každé zvlášť v igelitovém obalu. No to je jak z deště pod okap.

Vážnou starost mají i na školách. Žáci patrně nedokážou pochopit, co to je takový kontinent. Ale vše jde řešit. Prahu (asi nejen) tyto dny oblepily agitačními plakáty, na kterých jsou mladí lidé exotických zjevů, za nimi pokrokové vrtule nebo něco takového, pak pár moderních eurohesel, načež hlavním sdělením je „Ty jsi Evropa“. No, někteří lidé jsou třeba letiště, jiní traktor, tak proč by někdo nemohl být kontinent, že. Když u toho moc nevyvádí.

Jak je to ale se zeměpisem v jiných destinacích? Necháme je bloudit v temnotách? Po Arábii bychom mohli vylepit billboardy s polonahými blondýnami a s nápisem „Ty jsi Arábie.“ A hned by měly tamní dětičky jasno. Kongo by zas mohli polepit fotkami zápasníků v sumo s nápisem „Ty jsi Afrika“.

Jenže existenciální problémy neřeší jen školství. Potíže mají i vlivníci a vlivnice. Anglicky influencers. Z Vatikánu zrovna vyštvali jednu takovou, protože měla na sobě asi tolik textilu, kolik ho potřebujete na výrobu jednoho kapesníku. Jasná diskriminace. Jak teď bude uplatňovat svůj vliv? Ten Vatikán, to už je jak nějaká arabská monarchie. Tedy vlastně ne, tam jsou naši, tak jako íránská teokracie. Jak může být ve Vatikánu teokracie? Někdo by se tomu měl podívat na zoubek.

Čímž jsme se dostali zpět k diskriminaci, se kterou jsme začali u hokeje. Myslím, že jediným nástrojem na zkrocení diskriminace jsou kvóty. Myslíme-li emancipaci žen vážně, je nutno zavést přísnou paritu padesát na padesát v každé instituci. Mohli bychom začít třeba u instituce zvané manželství. V každém manželství půl napůl ženy a muži. To by šlo, ne?