Lék na nespokojenost

Proč existují různé sazby daní pro jednotlivé komodity? Proč existuje spletitá houšť pravidel pro rozdělování peněz daňových poplatníků formou všelijakých dotací? Proč existují mnohé výjimky a úlevy?  

Aby si lobby různých zájmových skupin mohly hezky zasoutěžit v disciplíně, kdo si to umí nejlépe u státu a jeho orgánů zařídit. A tak do vyšší sazby daně z přidané hodnoty nyní míří pivo a tiché víno. Jako kdyby těch ran na náš gastrosektor nebylo málo. A média si dnes všímají, že chystána změna by se dotkla více vína než piva. Mimo zájem veřejnosti tak dál zůstává letitá nespravedlnost, spočívající v tom, že z vína (kromě sektů) se neplatí žádná spotřební daň, zatímco z piva a ostatních alkoholických nápojů ano. Proč? Vinaři to prostě se státem uměli vždycky lépe.

Ale vůbec nejde jen o pivo a víno, podobných příkladů jsou stovky. Kolik se toho namluvilo o zjednodušení daňového systému! Ale vývoj jde směrem opačným. Státu to totiž vyhovuje. Vyhovuje mu, aby na chodbách úřadů postávali prosebníci, kteří jsou mnohdy schopni udělat cokoli (tím myslím cokoli), aby si oproti jiným skupinám pomohli. A různé cokolivy se jistě hodí, že.

Stát přerozděluje rád. Proto míra přerozdělování i dnes roste, i když nám ve volbách slibovali opak. Ale selektivní přerozdělování má stát nejraději. To mu dává moc, to mu dává možnost voluntaristicky řešit jednotlivé komodity či jednotlivé případy.

Když se státu zachtělo zvýšit daně, odjakživa to zdůvodňoval mimořádně těžkými časy a nečekanými výdaji. Daňovým poplatníkům tím vlastně říká: v těžkých časech já, stát, vím lépe, jak utrácet vaše peníze, než byste to s nimi uměli vy sami. Těžké časy (které bývají ale většinou způsobeny špatnou vládou) tak paradoxně slouží jako argument pro to, aby poplatníkům nastaly časy ještě horší, zatímco stát bude rozdělovat vesele dál.

To by nás ale nemělo vést k nějaké nespokojenosti s politickou situací. Vláda totiž právě vydala zprávu ministerstva vnitra o extremismu a předsudečné nenávisti. Podle zprávy a vládního komentáře k ní je „skupina“ lidí nespokojených s vládou a situací v ČR silně ovlivněna konspiračními teoriemi a představuje „snadno manipulovatelný cíl“. A je jasno. Víc než polovina národa je nespokojena, protože je zmanipulována. A co s tím? Podle naší vlády je třeba nespokojeným lidem lépe vysvětlit, že sociální systém funguje dobře a není se třeba obávat budoucnosti.

No, zde vládní činitelé zůstávají napůl cesty. Nespokojenost s vládou by se měla léčit. Je to totiž normální defekt vnímání. Lidé se mají ve skutečnosti skvěle, ale nikdo jim to pořádně nevysvětlil. Tak až budeme platit inkaso a všemožné složenky nebo i nákup v obchodě, bude s námi chodit vládou certifikovaný terapeut a poučí nás, že k nespokojenosti není důvod a že se máme lépe, než se máme.

Divím se jen, že se něco podobného nezavedlo dávno u počasí. Až bude hnusně, terapeut nám vysvětlí, že je krásně. A hned nám bude na světě lépe. Ostatně, Angličané vědí, že neexistuje špatné počasí, ale jen špatné oblečení. Stejně tak určitě neexistuje inflace a drahota ale jen mezery ve výchově obyvatelstva.

Jsem rád, že se vše tak hezky vysvětlilo.