Poplatky-mnoho povyku pro nic

Od 1. ledna tohoto roku byly zavedeny poplatky ve zdravotnictví. Za vyšetření u lékaře, za pobyt v nemocnici, za položku na receptu či za návštěvu pohotovosti musíme zaplatit.

Po zavedení poplatků se strhla obrovská lavina kritiky na hlavu ministra Julínka, jak asociální a nesolidární opatření poplatky jsou. Ještě před 1. lednem vydala skupina poslanců z řad ČSSD spolu s několika umělci prohlášení, ve kterém nabádají k nedodržování zákonu a k bojkotu poplatků. Podepsala-li například toto prohlášení i paní Chytilová, tak to v mých očích spíše snižuje věrohodnost daného prohlášení (kdo viděl debatu paní Chytilové s Tomášem Töpferem o umístění radaru na našem území v pořadu Události a komentáře, asi ví, o čem mluvím, místy jsem nevěděl, jestli se mám smát či brečet), ale pokud tuto výzvu podepíše zákonodárce, kandidát na premiéra, kandidát na ministra financí či zdravotnicví, pak jde podle mého názoru o velký problém. Žijeme v právním státě a ve společnosti, která je postavena na určitých základech. Dodržování zákonů je jedním z nejdůležitějších principů demokratické společnosti. Co mi teď zabrání neplatit daně, když si myslím, že bych je platit neměl (i když to nařizuje zákon), stejně jako si pan poslanec Rath myslí, že by lidé neměli platit poplatky (i když to nařizuje zákon)?

Dále pak od 1. ledna všechna média přinášela reportáže maminek s dětmi, jestli jít k dokotorovi nebo jít, a když jít, tak o kolik míň rohlíků koupit. Do toho prostřihy upřímných pohledů do kamery pana Paroubka, kdy slibuje, že jakmile se dostane k moci, toto protilidové opatření zruší. A nakonec bojovné výkřiky V. Drymla (ředitel vrchlabské nemocnice, bývalý náměstek ministra zdravotnictví, špatný prognostik-vstup do KSČ v r. 1987, člověk, jenž před lety tvrdil, že poplatky jsou nutným opatřením k řešení situace v českém zdravotnicví), v kterých mimo spousty urážek na adresu ministra Julínka oznamuje, že děti do osmnácti let nemusí platit poplatky v "jeho" nemocnici.

Jaké jsou důvody k zavedení poplatků? Zavední poplatků by mělo vést ke snížení zneužívání lékařské péče a k větší odpovědnosti samotných pacientů. Tento morální efekt je podle mě hlavním a nejdůležitějším přinosem poplatků. Uvědomit si, že zdravotnictví není zadarmo. Jako stát patříme k zemím s největší návštěvností lékaře, proto snaha vlády snížit zneužívání a nadužívání lékařských služeb je naprosto v pořádku.  

Mělo by dojít k narovnání vztahu pacient-lékař. I přes všechny hrozby by zavedení poplatků mělo vést k solidárnějšímu systému. 30 korun za vyšetření, promiňte, ale co to je. Litr benzínu, 0, 75 litru piva, půlka krabičky cigaret, jízdenka na metro. Opravdu to je takový brutální zásah do pěněženky kohokoli z nás? Tvrzení pana prezidenta, že žijeme v nejštastnější a nejbohatší době v našich dějinách, by nemělo pod výkřiky spousty populistů zapadnout. 

Solidárnost systému spočívá v tom, že ti zdravější a méně nemocní příspívají chronicky nemocným a       ekonomicky slabším. Proto je zaveden limit 5000 Kč, po jehož překročení bude lidem vrácena přeplacená částka. V minulém systému totiž někteří lidé platili za rok daleko více. A to i řádově. Pravá solidarita spočívá v tom, že společnost pomůže jedinci s tím, na co jeho síly nikdy stačit nemohou. Proto by zavedení poplatků mělo vést k zpřístupnění dražších a účinnějších lékařských metod pro kohokoli z nás.

Přál bych si, abych při návštěvě nemocnice něměl nepříjemný svíravý pocit. Přál bych si, aby se mi již při vstupu do nemocnice ulevilo, jen díky tomu, protože jsem prostě v nemocnici a tady mi určitě pomůžou, aby chodby byly nově obložené, aby se mnou jednali jako s rovnocenným partnerem. Milé a usměvavé sestřičky to samy nenapraví.