Slyšíme to každý den, dochází ke změnám klimatu, planeta se otepluje, tají ledovce, všude řádí tornáda a hurikány. Někdy to vypadá, že by snad už zítra měl nastat soudný den.
V dnešní době je podle mého názoru "in" zastávat názor, že dochází k nezvratným změnám klimatu a že bychom měli udělat vše, co je v našich silách, abychom tomu zabránili. Asi nejhlasitějším zástancem tohoto názoru je bývalý americký viceprezident Al Gore, v ČR obhajuje tento názor strana Zelených s Martinem Bursíkem v čele. Kdo viděl Goreův "dokumentární" film An Inconvenient Truth musí nabýt dojmu, že je potřeba zastavit všechny emise C02 snad už zítra. Všechny rudé křivky prezentované v Goreově filmu rostou buď lineárně nebo dokonce exponenciálně. Obrázky tajících ledovců, rozžhavených atlanských silnic, prostřihy Ala Gorea zachmuřeně se dívajícího do dáli, animace, v níž se lední medvěd propadne z poslední kry do půstého oceánu, to vše v nás má vyvolat silné emoce. Takové emoce, abychom přestali přemýšlet a udělali to, co se po nás žádá.
Jenže, jaká jsou fakta. Za posledních sto let se naše planeta oteplila o 0.6 °C! Je to hodně? Málo?! Jsme schopni to vnímat? Ovlivňuje nás to? Ale jak je tedy možné, že v Goreově filmu dané křivky tak hrozivě stoupají. Protože Al Gore využil několik nešvarů a určitá data zkreslil. Například, kdyby u grafu vývoje objemu emicí C02 nezačal v 60. letech 20. století, ale o dalších padesát let dříve, vyšla by mu v grafu spíše sinusoida než stoupající linearní křivka. A daná sinusoida by pak ukazovala jinou pravdu, než tvrdí Gore. Dále pak třeba graf vývoje teploty na zemi, kdy křivka znázorňujicí tento vývoj hrozivě letí až od současnosti do období za 50 let. Ano, do odobí za 50 let. Říká te si, jak to může Al Gore vědět. Jednoduše, jedná se totiž o predikci. O předpověd, v ktreré je mnoho parametrů, a pokud někdo chce, může si z toho vymodelovat, co chce. Ale zeptám se jinak. Jak může někdo vědět, jak bude za 50 let, když dnes nikdo nedokaže předpovědět počasí s jistotou na týden nebo čtrnáct dní dopředu?
Možná(a doufám, že tomu tak je) mají lidé Goreova typu pocit, že oni jediní mají pravdu a že názor, který prosazují má přednost přede vším, protože se jedná o problém, jenž má rozměz spíše morální než ekonomický. Těmto lidem odpovídám, že se mýlí. Globálně řídít lidský vývoj a vytvářet nějaké plány pro svět není možné. Něměli bychom potlačovat lidskou spontálnost a tvořivost, naopak měli bychom ji podporovat, protože je to naše největší bohatství. Simon Kuznets, významný americký ekonom, přínaší do ekonomických dějin křivku, která má tvar obráceného písmenu U a podle které platí, čím vyšší je ekonomická úroveň státu tím vyšší je snaha mít kvalitnější životní prostředí. Další americký ekonom Julian Simon vynalezl teorii, podle které kvalita životního prostředí neustále roste, a jako měřítko si bere délku lidského života. Jelikož se dožíváme čím dál vyššího věku a máme lepší zdravotní pěči, nežije se nám líp. Není to zajímavý názor?
Dalším důvodem by mohla být vysoká zainteresovanost různých politických a ekonomických subjektů na změně globální politiky a stvětové struktury ekonomiky. Tzv. enviromentalismus se systematicky snaží toho dosáhnout s vidinou jednoduchých zisků a monopolů v mnoha odvětvích restrukturalizované ekonomiky podle jejich potřeb(což by mělo nejhorší dopad na nejméně rozvinuté země).
Dochází vůbec k globálnímu oteplování? Dochází-li k globalnímu oteplování, může za člověk? Dochází-li k globálnímu oteplování a může za to člověk, vadí to? Dochází-i k globálnímu oteplování, může za to člověk a vadí to, dá se s tím něco udělat? Teprve tehdy až drtivá většina obyvatel planety kladně odpoví na všechny tyto otázky, má smysl začít uvažovat nad současnou strukturou světové ekonomiky.
