7. 8. 2014 ministr zemědělství Marian Jurečka v reakci na ruské sankce vydal prohlášení, ve kterém vyzývá české občany, „aby v co největší možné míře podpořili naše zemědělce a potravináře nákupem českých potravin.“ V tom samém prohlášení pan ministr slíbil, že osobním dopisem osloví obchodní řetězce, aby i ony podpořily prodej českých potravin.[1]
Dnes, 13. 8. 2014, pan ministr ve svém úsilí pokročil a vyzval ostatní ministerstva, aby podpořily české zemědělce a potravináře nákupem českých potravin do svých jídelen.
„Státní správa by měla dávat přednost českým potravinám (…). V jídelnách škol, úřadů, domovů důchodců a dalších institucí by měli vařit převážně z českých potravin, a to zejména z těch, které postihlo ruské embargo,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.
„Ještě dnes pošlu dopis každému ministrovi a každému hejtmanovi, ve kterém je vyzvu k nákupu českých potravin. Požádám je, aby prověřili, jaké možnosti mají v organizacích, které zřizují, ať už jsou to školy nebo úřady. Byl bych rád, kdyby můj dopis předali všem svým podřízeným organizacím. Obzvláště v těchto dnech je důležité, aby si lidé uvědomili, jaké potraviny nakupují, protože je to způsob, jak podpořit naši zemi,“ uvedl Marian Jurečka.[2]
***
Na první pohled se zdá úsilí pana ministra jako krok ku prospěchu České republiky. Ztráty, které čeští zemědělci a potravináři utrpí ruskými sankcemi, budou kompenzovány českými nákupy. Ale podívejme se na celou situaci ze širšího pohledu. Poté co Češi jako jedna žena či jeden muž začnou nakupovat české potraviny, zbydou v regálech produkty všech zahraničních výrobců, kteří utrpí ztrátu. Němečtí zemědělci a potravináři jsou rozhorčeni a německá vláda chystá odvetné opatření. „Když Češi nechtějí kupovat naše potraviny, my nebudeme kupovat jejich auta!“ křičí německý ministr hospodářství na zasedání německé vlády.
Rázem ŠKODA AUTO, a.s. (ponechme stranou domicil její mateřské společnosti) ztrácí odbytiště pro 136 000 vozů, 15 % ze své celkové produkce. Hospodářský výsledek společnosti klesá o 15 %, stát vybírá na dani o 15 % méně (316 MCZK), je propuštěno 15 % pracovníků (3 863 lidí).[3] Dodavatelé společnosti přicházejí o 15 % svých zakázek a propouštějí 15 % svých zaměstnanců. Česká republika přichází o 15 % z pozitivních externalit plynoucích ze získaného technologického a manažerského know-how při výrobě vozů pro německý trh.
„Tak Pepíci nebudou kupovat naše jablka, my zase nebudeme kupovat jejich tramvaje,“ reaguje bojovně na prohlášení ministra Jurečky polský premiér. Nyní se podívejme, jaký to bude mít dopad na další škodovku, tentokrát z Plzně.
ŠKODA TRANSPORTATION a.s. (opět ponechme stranou domicil ultimátní matky společnosti) po vyhlášení polského bojkotu přichází rázem o 5 % svého odbytu. Tržby klesají o 5 % (767 MCZK), 5 % zaměstnanců je propuštěno (193 lidí). Stát vybírá na dani o 5 % méně (MCZK 29) atd.[4]
Takto bychom mohli pokračovat firmu za firmou. Nechť laskavý čtenář sám posoudí, co působí větší ztrátu české ekonomice. Jsou to ztráty způsobené ruskými sankcemi nebo ztráty vyvolané obchodními válkami a protekcionismem? Rozhodovat o koupi určitého produktu primárně podle země jeho původu jde proti všeobecně přijímaným pravidlům mezinárodního obchodu, ke kterým se pan ministr tak vehementně hlásí ve svém prohlášení. Zákazník by se měl primárně při koupi rozhodovat podle poměru ceny a kvality. Země původu výrobku jistě může být faktorem, který ovlivňuje preference spotřebitele. Nicméně pokud vrcholný politik deklaruje, že by to mělo být prvotní hledisko spotřebitele při rozhodováni o koupi, je to pravděpodobně politik hloupý, ale především politik škodící zájmům České republiky.
Pokud pan ministr vyzývá k podpoře českých zemědělců a potravinářů nákupem jejich výrobků, měl by také jedním dechem spotřebitele varovat, že některé tuzemské výrobky budou dražší než cizozemské produkty z důvodu komparativní výhody na straně cizozemců. Např. polský velkoovocnář oproti českému maloovocnáři může realizovat úspory z rozsahu, platit nižší mzdové náklady, využit unikátní technologické postupy či prostě těžit z lepšího počasí.
Každé jednání má v ekonomii dvě strany. Asi nejtrefněji to popsal Frédéric Bastiat ve svém slavném eseji Co je vidět a co není vidět z roku 1850. Z prohlášení pana ministra Jurečky jsou vidět pouze benefity pro české zemědělce a potravináře. Co není vidět, jsou vyšší náklady pro české spotřebitele a hrozba odvetných opatření pro celou českou ekonomiku.
Pan ministr Jurečka ví, na koho svými prohlášeními míří, ale pokud chce zastupovat zájmy všech občanů České republiky, měl by zkusit prosazovat politiku, která povede ke zvýšení produktivity a efektivity českého zemědělství. Je lepší bohatství vytvářet než ho přerozdělovat. Je smutné, že se nikdo na politické scéně proti výrokům pana ministra neohradí.
Ostatně soudím, že komunismus je svinstvo!
[1] Odkaz na prohlášení ministra Jurečky ze 7. 8. 2014, http://www.marianjurecka.cz/clanek/139-vyzyvam-nase-obcany-k-nakupu-ceskych-potravin-ohro.html
[2] Odkaz na prohlášení ministra Jurečky ze 13. 8. 2014http://www.marianjurecka.cz/clanek/144-ministr-zemedelstvi-marian-jurecka:-statni-sprava-.html
[3] Data z konsolidované účetní závěrky Společnosti za rok končící 31. prosincem 2013.
[4] Data z konsolidované účetní závěrky Společnosti za rok končící 31. prosincem 2012.
