Proč hlasatelé zpráv na ČT24 tak melou?

Musím se přiznat, že k napsání tohoto článečku mě dohnala bábinka, která bude mít devadesát, a stále ráda sleduje zpravodajství na ČT24. U televizoru ale vždycky pěkně hudruje...

Sedne do křesla, nasadí si bezdrátová sluchátka, a skoro slepýma očima se dívá na zpravodajství naší vaší veřejnoprávní televize, samozřejmě za nemalý měsíční poplatek. Někdo by si mohl myslet, že se jí nelíbí naše politika. Omyl. Nejvíce nadává na ty "huhně", které na ČT24 nepředstavitelně a nesrozumitelně melou. Udělala si i svůj žebříček největších huhňů...

Podle její naštvanosti suverénně vede Jorga Hrušková. Ta mele takovým tempem, že kadence samopalu v podání pana Donutila nestojí ani za zmínku. Z jedné vody načisto propere čtyři věty bez pomlky i nadýchnutí, bez jakékoliv intonace hlasu. Druhé místo obsadil Jiří Petrovič. U něho je to to samé, navíc polyká závěry vět, a z jeho úzké pusinky bez jakékoliv emoce by se těžce odezíralo i tlumočníkovi do znakové řeči. A třetí skončil Jan Zika. To je šoumen, který to, co nepřečte, tak si domyslí sám, takže výsledná věta nemá žádnou souvislost a ani logiku. Přitom ovšem kroutí hlavou, mrká, a rozhazuje rukama jako pimprle v paňácovém divadle.

Bábinka se uklidní vždycky až u zpráv na našich komerčních televizních stanicích. Tam totiž tak nemelou! Oddělují slova, dělají pomlčky, věty končí poklesnutím hlasu. Nemluvě již o tom, že se z jejich úst dá i parádně odezírat. Hold, rétorika, barva hlasu, výslovnost a "čtení z úst" jsou podmínkou asi už jen u profíků, které neplatíme ze svých kapes...