V pátečním vydání MF dnes mě zaujal nenápadný článek o senátem projednávané změně zákona, který by měl umožnit používání ženských příjmení v mužském tvaru.
Nevím co si o tom myslet, ale myslím si, že pokud je v českých zemích i na Slovensku zvykem používat typickou koncovku –ová, nevím, proč to měnit. Možná si někdo myslí, že tím budeme jaksi „světovější“ ale přiznejme si upřímně, nevyzní to spíše trapně?
Po přečtení se mi vybavil obraz z čekárny u dětského lékaře: „…připraví se Jessica Vomáčková“ Z ordinace právě vycházel malý Kevin. Jistě, zbytek čekárny byli Pepíci, Aničky, Honzíci, Adélky a další typická jména v našich krajích obvyklá. Nyní, se může stát, že naše Jessica bude nespokojena se svým příjmením, ono taky Jessica Vomáčková nezní úplně přirozeně, že ano. Vdá se za za Pepu Černého a najednou se z Jessici stane Jessica Černý. Nevím, ale spíše než světově, to na mě působí směšně. Prostě to k nám nepatří, stejně jako Halloween, Valentýn a podobné svátky. Nejde o žádné xenofobní myšlenky, jen si myslím, že každá země by měla být hrdá na svoje národní tradice a ne neustále přejímat, ať již šlo o SSSR, nebo dnes o USA.
Odstrašujícím příkladem může být Darina Rolincová, kterou starší generace vidí coby malou holku, která zazářila vánočním duetem s Karlem Gottem a dodnes z toho těží. Dnes se prezentuje coby nositelka světově znějícího jména „Dara Rolins“ Jenomže spíš než hudbou se prosazuje koketováním s bulvárem a zveřejňováním „rádoby skandálů.“ Tak nevím, jestli Jessica Vomáčka nebo Eliška Novák, je úplně to správné, co naše země potřebuje. Asi bych skončil moudrou větou ze známé pohádky: „V koruně ta moudrost není, v hlavě má ji pravý král….“
