desetiminutový "blackout" v Praze

Někdy začátkem týdne jsem v rozhlase zaslechl informaci, že Praha zažila „blackout“ který trval deset minut! Nemám nic proti hlavnímu městu, chápu, že zde žije zhruba 1/9 všech obyvatel ČR.  Co mi však vrtá hlavou je to, s jakým důrazem byla veřejnost prostřednictvím veřejnoprávního média informována – spíše dezinformována. Osobně si myslím, že je to další kapka do ohně nesmyslného vytváření strachu ve společnosti.

Blackout – označení pro rozsáhlý výpadek elektrické energie z důvodu zhroucení (přetížení) sítě. Ano, není to nic příjemného (ale také ne tragického), když si představíme, že z ničeho nic zůstaneme uvězněni ve výtahu, v metru, nebude fungovat klimatizace a co horšího – když se to stane v noci, bude dokonce tma!

Nedokážu se stále nějak srovnat s tím, jak si neustále hledáme nějaké strašáky, stále si hledáme něco, čeho se bát. Vždyť výpadek elektřiny na 10 minut snad ani nestojí za řeč.

Nechce se mi tady omílat již tolikrát zmíněné, že lidský jedinec přestává být samostatný a pomalu schopný řešit banální situace, ale zdá se mi, že jsme v bludném kruhu, ze kterého bude obtížná cesta ven. Stále se totiž motáme do všelijakých nařízení, stačí jen namátkou vzpomenout energetické štítky budov.

Četl jsem argumentaci, že tento štítek je veřejnosti spíše odmítán, což je prý špatně a zvýšený zájem o něj mají mladí a vzdělaní lidé! Proboha, vždyť je to absurdní! Energetický štítek vám vypracuje odpovědná osoba bez návštěvy nemovitosti, na základě fotografií (osobní zkušenost), a průměrně vzdělaný člověk přeci ví, že když si kupuje 100 let starý dům k rekonstrukci v původním stavu, nebo 50 let starý byt bez úprav, nebude splňovat parametry co novostavba z moderních materiálů (i když, přiznejme si upřímně, co je kvalitnější…). Ne, rozhodně se nechci dostat do úvah  za co může Brusel, toto je spíš vývojová vada společnosti.

    Zvykli jsme si přijímat fakt, že se budeme o naše zisky z prodejů nemovitostí dělit s mnohdy neodborníky z realitních kanceláří, nechat se ponižovat při soupeření o pracovní místo rádoby odborníky na vytipování kvalitního pracovníka, při nástupních pohovorech atd. Ale abych nezapomněl na blackout - v energetice je to stejný bludný kruh. Zodpovědné firmy (nejmenuji, všichni je známe) se stylizují do obchodních společností s bublajícími fontánkami ve vestibulech svých okázalých sídel, které zajímají pouze dividendy, pohyby na burze a různá sprostá moderní slova typu EBITDA. Provozované zařízení se přesouvá na okraj zájmu do rukou externích firem s mnohdy zastaralou technikou na dvorech, často balancujících na ostří nože, neboť jsou stiženy neuvěřitelnou fluktuací, kdy odborní řemeslníci pracují za podmínek hraničícími s otrokářstvím (tříměsíční smlouvy, v létě neexistuje dovolená, o platech raději nemluvě). Tito lidé zajišťují chod energetické soustavy, zajišťují opravy spadlých drátů vlivem námrazy v zimě atd. Smetanu u společnosti líže prostřednictvím atraktivních tiskových mluvčích konkrétní energetická společnost začínající slovy: „naši technici v terénu…“

Snažme se společně, místo brblání a nadávání politikům, kteří už sami taky nevědí co vlastně řídí, hledat cestu ven z bludného kruhu, z této bobtnající černé díry do které jsme stále víc vtahováni. Vracejme se k tradičním hodnotám, vraťme se k hodnotě rodiny a potomstva, dejme na rady starších, neboť vše se opakuje. Jinak budeme odkázáni v případě problémů  na další nesmyslný výkřik moderní doby – zákaznickou linku, kde vám technickou problematikou a zeměpisem naší vlasti nepoznamenaná slečna s před sebou předtištěnými frázemi a spuštěným záznamovým zařízením (taktéž nezbytným moderním prvkem) sdělí medovým hlasem: „Dobrý den, u telefonu Anděla Strážná, jak Vám mohu pomoci……“