Historické argumenty protivládních hnutí I.

Zatčení Davida Ratha ukradlo show známé protivládní skupině, která na 16. května plánovala velkou celonárodní demonstraci u Pražského hradu. Tentokrát nemělo jít jen o protesty, ale i o čin. Prezident Klaus měl být přemístěn “z Hradu na hrad Mírov”. Bohužel se v těch dnech všechna média věnovala Rathově kauze a o zmíněné demonstraci snad nikdo ani neinformoval. Holešovská výzva je však stále důležitá. Jednak proto, že zahájila letošní “protestní sezónu” a pomohla udržet představu, že “národ” je jednotný a svržení současné vlády je jeho nejdůležitějším úkolem.

Svatý Václav vlastenecký symbol -holešovské výzvy.

Holešovská výzva je však důležitá nepochybně i proto, že ještě neřekla poslední slovo. Ať už původní hnutí, nebo některé z jeho napodobitelů mohou znovu nabrat dech. I když se to nestane, budou patřit aspoň v tomto roce k důležité složce protestujících protivládních skupin.

Existuje univerzální "protivládní ideologie"?

Holešovská výzva a její spřízněná a nástupnická hnutí by neměla zmizet z médií taky proto, že média nikdy neinformovala dostatečně o jejich cílech a názorech. Počáteční zpravodajství o akcích holešovské výzvy bylo jednostranně pozitivní a zkreslující. Politicky nekorektní názory účastníků se retušovaly, morální autorita jejich vůdců se nezpochybňovala, zkrátka Holešovská výzva vypadala v médiích jako hnutí spravedlivých (viz reportáže Lukáše Dolanského v Události ČT).

Pokud jsem si všiml, otevřená kritika jejich nacionalismu a sklonů k násilí se objevila jen u některých blogerů, zatímco mainstreamová média je velkoryse přehlížela. Stejně tak se nemluvilo otevřeně o třeskuté stupiditě nápravných návrhů těchto protivládních hnutí. Kritická slova o “pomatených strejdech” jsou příliš obecná a nezprostředkují veřejnosti přesné informace o tom, co holešovská výzva je. Myslím tím, co je názorově. Ani poukázání na komunistickou minulost některých zakladatelů nevypovídá nic o bídě jejich současných argumentů. Nynější mlčení o holešovské výzvě a jejích nástupnických hnutí tuto chybu nenapravuje. Hnutí se přestala chválit, ale nezačala se kritizovat.

Poučí historie každého jinak? 

Slávek Popelka, jeho soudruzi a souputníci se při tom svými názory nijak netajili, weby všech těchto organizací se brzy zaplnily spoustou textů o politice, hospodářství a národní historii. Je to zvláštní směsice fantasmagorických názorů, kde se mesiášský nacionalismus mísí s kategoriemi historického materialismu a nenásilně je kombinuje s duchařskými vizemi vesmíru. Právě význam historických argumentů spojuje „ideologii“ nynějších protivládních hnutí. Nejsou to názory nijak inteligentní ani objevné a snad právě proto se jim nikdo z kolegů historiků nevěnuje. Podle mého názoru jsou ale hodné pozornosti, protože jsou spolehlivým ukazatelem myšlenkové orientace těchto hnutí, včetně těch, která se na vlnách Kondratěvových vracejí k historickému materialismu.

 Proto bych se v následujících týdnech na svém blogu rád věnoval historickým argumentům těchto hnutí. Pokud to čas dovolí, postupně pojednám o hnutí Holešovská výzva, OPONA 2009, Občané 2011, Skutečná demokracie, Hnutí za přímou demokracii a dalších podobných. Pak bych se ale rád věnoval taky historickým vizím lidí z okolí ProAlt, kteří se otevřeně vracejí k marxistické frazeologii i vidění dějin.

Proč se k nim vracet?

Pokud jsem si všiml, je nyní v módě se k těmto protestům spíše přidávat. Ačkoli tento postup následuje řada našich politologů a někteří akademici, nemůžu se k němu přidat. Lze namítat mnohé proti činnosti některých ministerstev a vysokoškolskou reformu bylo správné kritizovat, ale protivládní protesty místo věcných návrhů ke zlepšení přinášejí jakousi obludnou renesanci myšlenek z dob, kdy naši politickou kulturu determinoval marxismus-leninismus. Krom toho legitimizují násilí překrucováním základních kategorií demokracie (např. obhajoba "okupací" tvrzením, že jde o petiční právo.) To může do budoucna znamenat zásadní zlom i ve vývoji současné politické kultury - čili namísto řešení současných problémů si vytváříme další problém. My historici bychom se měli snažit udržet svobodu myšlení a ta je tímto vzestupem davové mánie ohrožená. Pokud se "vůdci lidu" (tj. demagogové) dovolávají historických argumentů, měli bychom se ozvat tím spíš. Právě proto o tom chci psát.

PS.

Např. Parlamentní Listy si všimly Popelkových historických argumentů, ale zpracovaly je poněkud nekriticky, až bych řekl obdivně:

http://www.parlamentnilisty.cz/parlament/vlada/Cti-cesky-narode-Byli-jsme-hrdinove-ted-lezime-v-bahne-202062