Peake a její paradoxy

Bude Karolína Peake stíhat premiéra Nečase za korupci? Bude stíhat vlastního manžela? A bude Peake stíhat sama sebe? Nevím, ale nejspíš by měla. Ale popořádku. Příští týden má totiž vláda jmenovat novou šéfku Výboru pro boj s korupcí. A má se jí paradoxně stát Karolína Peake z Věcí veřejných. Na Úřadu vlády tak mají vzniknout nová tabulková místa a další úředníky si má Peake přivést z ministerstva vnitra. Celkově se náklady na chod Úřadu vyšplhají na 25 milionů korun ročně, za tři roky, které má Nečasova vláda ještě k dispozici, tedy na 75 milionů korun.

Úkolem Úřadu bude podle Karolíny Peake dohlížet na plnění protikorupční strategie. „Tady budu muset trochu napnout síly,“ říká Peake. Asi ano, trochu napnout síly bude nejspíš třeba.

Myslím totiž, že je na čase otevřeně si přiznat, že založení Úřadu totiž nebylo ničím jiným než pokusem o podplacení Radka Johna, aby VV zůstaly ve vládě. Podobně jako Vít Bárta uplácel některé své poslance, pokusil se Petr Nečas jinou formou zkorumpovat Radka Johna. Když John neprosadil jako svého náměstka svého kandidáta z významné estébácké rodiny Michala Moroze a na nabízený post rezignoval, ujímá se role vrchního antikorupčníka Karolína Peake. Petr Nečas, aniž si to zřejmě uvědomil, vytvořil tak paradoxní situaci, která by mohla vejít do historie České republiky pod názvem „Nečasův protikorupční paradox.“

Bojovat proti korupci korupcí není nic jiného než paradox par exellance.

Podle Wikipedie  je paradox (z řeckého paradoxos – nepodobný, náhlý, neočekávaný) tvrzení, které spojuje pojmy nebo výroky v běžném slova smyslu si odporující v neočekávaný, překvapivý, ale smysluplný celek.

Jedním z  nejznámějších paradoxů předsokratovského řeckého filosofa Zénóna z Eleje (cca. 490 př. n. l. - cca. 430 př. n. l.) je paradox půlení či dichotomie. Podle něj, když chce někdo uběhnout vzdálenost 100 m., musí, než se tam ale dostane, uběhnout 50 m, předtím už 25 m a tak dále až do nekonečna. Takže se prakticky "nemůže" hnout z místa, protože každý další pohyb vyžaduje nekonečně mnoho dílčích přesunů.

Tak nějak se pohybuje premiér Petr Nečas při svých pokusech za každou cenu udržet svoji koaliční vládu s TOP 09 a VV. Chtěl by doběhnout na metu sto metrů, ale prakticky přešlapuje na místě.

Dalším paradoxem je skutečnost, že manžel Karolíny Peake Charles Peakce byl zřejmě propuštěn z Unipetrolu v důsledku hrubého porušení pravidel při výběrovém řízení (jistě si každý domyslí, o co se v takovém případě jedná).

A pak zde máme ještě paradox, popsaný v MfD v pátek 8. července 2011 (komentář „Peake, Peake na hlavu aneb nová pravidla korupce v Čechách“). Podle něj se sama Karolína Peake v interním dokumentu Koordinační rady Věcí veřejných jednoznačně ztotožnila s nařízením Víta Bárty o předražování veřejných zakázek Věcmi veřejnými o 10 % tak, se agentuře ABL, kterou vlastní Bártova rodina, vrátily investice, vložené do Věcí veřejných. A iniciativně doporučuje, aby Věci veřejné přestaly uplácet různé úředníky a ředitele vlastními penězi, když mají přístup k veřejnému majetku. Místo peněz mohou přidělovat třeba byty apod.

Karolína Peake je prostě paradox sám. Tak jako jsou paradoxem i samy Věci veřejné. Jak svým názvem, tak svým dosavadním konáním.

A premiér Nečas? Obávám se, že ho čeká osud zmíněného filosofa Zenóna z Eleje. O jeho životě dnes nevíme téměř nic. Zůstaly nám po něm jen známé paradoxy. Jeden z nich pojednává o Achillovi, který nikdy nedohoní želvu.

Ivan Bednář