Má být Senát rozpuštěný a vypuštěný?

Má být Senát Parlamentu České republiky rozpuštěný a vypuštěný, jako v stejnojmenném filmu továrník Bierhanzl? Já si myslím, že ano. Ale rozhodně ne proto, že objevili senátoři zázračnou mast proti plešatosti, ale prostě proto, že si místo v českém politickém systému za šestnáct let své existence prostě nenašel.

Ve středověku bývaly bouřlivé diskuze o tom, kolik andělů se vejde na špičku nože či jehly.  Já jsem se zajímal, kolik obyvatel se vejde v různých zemích na jednoho poslance či senátora. Výsledky byly docela překvapivé.

Stranou zájmu o ruské volby prezidenta (Putina) stály volby v Íránu, kde o tomto víkendu volilo do jednokomorového parlamentu. O 296 křesel se ucházelo 3 444 kandidátů.

Pokud se nemýlím, má Írán 71 milionů obyvatel. A 296 poslanců. Na jednoho zastupitele tak připadá zhruba 240 000 obyvatel.

Česká republika má 10 milionů obyvatel a je rozdělena na 13 samosprávných krajů plus Hlavní město Praha. Ve dvou komorách parlamentu zasedá celkem 281 poslanec. Na jednoho poslance tak připadá zhruba 35 000 obyvatel, tedy 7 krát méně než v Íránu.

Řeknete si, no jo, Írán, muslimský stát, tam o parlamentní demokracii nemají ani ponětí.

Tak se vraťme do Evropy. Naším partnerem v Evropské unii je mimo jiných Nizozemsko, někdy nesprávně označované za Holandsko (Holandsko je název pouze středozápadní části a historického území  Nizozemska).

Na území Nizozemí žije celkem 16 milionů obyvatel. Konstituční parlamentní monarchie má, podobně jako Česká republika, dvoukomorový parlament. Horní komora je srovnatelná s naším Senátem, dolní komora pak s naší Poslaneckou sněmovnou. V horní komoře zasedá 75 poslanců, (u nás 81) v dolní komoře 150 poslanců (u nás 200), celkem tedy 225 poslanců (u nás 281). O šest milionů obyvatel víc, o 76 zastupitelů míň.

A co třeba nejpočetnější evropská země - Německo. Federativní parlamentní zastupitelská demokratická republika. Je rozděleno na 16 spolkových zemí. Po sjednocení v roce 1990 má Spolková republika Německo 82 milionů obyvatel (u nás je 10 milionů a 14 samosprávných krajů).

Německý parlament je jednokomorový, tvořený spolkovým sněmem. Stávající počet poslanců je v důsledku existence tzv. převislých mandátů 622, v příštích letech se má díky plánované reformě radikálně snížit. Ale i tak připadá dnes na jednoho německého poslance cirka 125 000 obyvatel, tedy 3 krát více než v České republice.

Je na čase říci hodně hlasitě – horní komora českého parlamentu je zcela zbytečná. Zrušme Senát. Senát má dlouhodobě minimální důvěru občanů, volební účast se pohybuje na hranici směšnosti. Od svého vzniku v roce 1996 spolykal rozpočet Senátu zhruba 10 miliard. V dobách ekonomického růstu by se nad půlmiliardou ročně mohlo snad mávnout rukou, ale v dobách permanentní ekonomické recese?

Od samého počátku se jen obtížně hledala definice funkce Senátu v našem politickém systému. Jeho zrod doprovázely i určité kuriózní nápady jako že by senátoři byli voleni na celý život, nebo že by je jmenoval prezident, dokonce padl návrh, aby se senátorem mohl stát jen člověk, kterému naměří IQ vyšší než 140.

V Maďarsku či na Slovensku se bez horní komory poslanecké sněmovny bez problémů sněmovny obejdou. Ve Švédsku, které má stejný počet obyvatel jako Česko, senát rozpustili v roce 1971. Následovali příkladu Nového Zélandu (senát rozpustili 1951) a Dánska (senát rozpustili 1953).

A když už bychom byli u toho rušení, mohli bychom zrušit i některá ministerstva – třeba kultury, pro místní rozvoj a životního prostřed.

Vsadím se, že by se churavá erární kasa aspoň trochu uzdravila.

Ivan Bednář